Skrytý klenot mezi vinicemi jižní Moravy – tak lze bez nadsázky označit pravou moruši černou (Morus nigra), která roste na soukromých pozemcích ve Bzenci. Tento několik století starý strom není jen botanickou raritou, ale také živým svědkem slavné vinařské historie města. Čím je tak výjimečný a proč může být Bzenec pro milovníky moruší stejně zajímavý jako slovenský Pukanec?
Pokud máte morušovník na zahradě a přemýšlíte, co s čerstvými morušemi udělat, můžete vyzkoušet některý z našich osvědčených receptů.
Nejvýraznější chuť mají zralé plody pravé moruše černé (Morus nigra), ale výborně lze zpracovat také tmavé plody morušovníku bílého (Morus alba) nebo další kvalitní odrůdy.
Z moruší můžete připravit lahodný džem, voňavý sirup, osvěžující nápoj nebo tradiční kompot nebo likér. Moruše se výborně hodí i k zamrazení, takže si jejich chuť můžete uchovat na později.
Pokud máte tipy na vaše oblíbené vyzkoušené recepty z moruší, podělte se s námi! Rádi je vyzkoušíme.
 |
Morušovník, lidově moruše, je listnatý ovocný strom, který najdete nejen v zahradách, ale i na veřejných prostranstvích, a pokud budete pozorní, snadno jej poznáte. V Čechách je nejvíce rozšířený Morušovník bílý, který najdete také v celé Evropě. Čím jižněji se vydáte, tím častěji jej potkáte. V minulosti byl morušovník klíčový pro výrobu přírodního hedvábí, jeho listy sloužily jako potrava housenek bource morušového. Ale jak tento strom poznat? Kde všude roste? Jak zjistíte, zda bude strom plodit, podle květů? A proč morušovník někdy kvete, ale neplodí? V tomto článku najdete odpovědi na všechny tyto otázky.
 |
| Morušovník bílý, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha |
 |
| kvetoucí Morušovník černý |
 |
| Morušovník bílý na konci října |
 |
| Morušovník černý (10-letý), na konci října |
 |
| Morus alba "Monte negro" (nahoře), Morus nigra (vlevo dole), Morus macroura (vpravo dole) |
 |
| Morušovník bílý v Čapích dvorech (památný strom) |
Níže najdete přehled toho, co aktuálně nabízím, a také seznam odrůd a druhů, které se mi podařilo namnožit roubováním, vzdušným hřížením nebo řízkováním.
Další odrůdy budu nabízet postupně, jakmile si ověřím jejich vlastnosti a plodnost a narostou mi z nich dostatečně velké rostliny.
Roubování moruší se mi úspěšně daří teprve přibližně od roku 2022. Předchozí pokusy dopadly nevalně, nejspíš kvůli špatnému načasování nebo nedostatečně zvládnuté technice. Nenechal jsem se však odradit a díky množství semenáčů, které si sám pěstuji, jsem to zkoušel dál.
Roubuji do rozštěpu v únoru a březnu, dokud ještě neproudí míza, nebo za kůru v březnu a dubnu, kdy už míza proudí. Většinou roubuji na kontejnerované semenáče a po naroubování je uchovávám ve skleníku. Jakmile je venku stabilní teplota bez rizika mrazů, začnu je otužovat venku a nechávám je ve stínu. Teprve když jsou dobře přivyklé venkovnímu prostředí, vysadím je na konečné místo. Někdy je vysazuji až během pozdního léta nebo na podzim.
Vyzkoušel jsem také roubování přímo na semenáče vysazené venku. V takovém případě se probouzely výrazně později než roubovance ve skleníku. Například roub naroubovaný v březnu začal rašit až v květnu nebo červnu.
Ve většině případů se mi podařilo úspěšně naroubovat různé odrůdy Morus alba, světloplodé i tmavoplodé, na podnože Morus alba vypěstované ze semen moruše bílé. Stejně tak se mi podařilo namnožit Morus macroura i Morus alba × rubra na podnože Morus alba.
Naopak se mi zatím nepodařilo naroubovat Morus nigra na podnož Morus alba, ale zkouším to znovu. U Morus nigra se mi však velmi dobře osvědčilo vzdušné hřížení. Je pouze potřeba počítat s delší dobou zakořeňování a dodržet vhodné podmínky.
Procházka Morušovou zahradou, kde Vám ukážeme hlavní pěstované druhy a odrůdy.
 |
Zde najdete přehled morušovníků, které jsem v průběhu let získal, vypěstoval nebo narouboval. U jednotlivých rostlin uvádím jejich původ, druh či odrůdu, barvu a vlastnosti plodů a především vlastní zkušenosti s jejich pěstováním v naší zahradě. Kolekce zahrnuje nejen pojmenované odrůdy, ale také semenáče, místní variety, křížence a rostliny s nejistým původem, které dále pozoruji.
Morušovník měl oproti jiným ovocným stromům docela pohnutý osud. Zažil svého času jak rozkvět, tak úpadek popularity a ne vždy byl pěstován pro své plody. Pokud dnes narazíte na letitý morušovník ve svém okolí, můžete vlastně mluvit o štěstí, že přežil. Jak se k nám morušovníky dostaly? Proč byly zakládány morušové sady a proč se po nich časem země slehla? 
