Pravá moruše černá v Bzenci: třísetletý strom ukrytý mezi vinicemi

Skrytý klenot mezi vinicemi jižní Moravy – tak lze bez nadsázky označit pravou moruši černou (Morus nigra), která roste na soukromých pozemcích ve Bzenci. Tento několik století starý strom není jen botanickou raritou, ale také živým svědkem slavné vinařské historie města. Čím je tak výjimečný a proč může být Bzenec pro milovníky moruší stejně zajímavý jako slovenský Pukanec?

Jak zpracovat moruše? Nejlepší recepty z moruší – džem, sirup, koláč, kompot, likér, sorbet i dřeň

Čerstvé moruše sice běžně nekoupíte v obchodě, ale pokud se pozorně podíváte kolem sebe, můžete na ně narazit ve městech, u starých cest a rozcestí nebo ve starých ovocných alejích. Morušovníky plodí od června až do září a v době zralosti poskytují velké množství sladkých a šťavnatých plodů. Pro nás v Morušové zahradě je opravdovým pokladem pravá moruše černá (Morus nigra). Její plody vynikají mimořádně intenzivní sladkokyselou chutí a šťavnatostí. Na rozdíl od většiny morušovníků má také kratší stopky, díky čemuž se mnohem lépe hodí ke zpracování v kuchyni. Právě zralé plody pravé moruše černé patří podle mlsných jazýčků celé naší rodiny k těm nejlepším moruším! Na této stránce najdete vyzkoušené recepty nejen z pravých černých, ale i bílých nebo tmavých moruší. Další recepty budeme postupně přidávat.

Pokud máte morušovník na zahradě a přemýšlíte, co s čerstvými morušemi udělat, můžete vyzkoušet některý z našich osvědčených receptů. 

Nejvýraznější chuť mají zralé plody pravé moruše černé (Morus nigra), ale výborně lze zpracovat také tmavé plody morušovníku bílého (Morus alba) nebo další kvalitní odrůdy. 

Z moruší můžete připravit lahodný džem, voňavý sirup, osvěžující nápoj nebo tradiční kompot nebo likér. Moruše se výborně hodí i k zamrazení, takže si jejich chuť můžete uchovat na později. 

Pokud máte tipy na vaše oblíbené vyzkoušené recepty z moruší, podělte se s námi! Rádi je vyzkoušíme.

• Domácí morušový džem bez želírovacího cukru
• Morušová dřeň
• Jednoduchý morušový koláč s drobenkou
• Osvěžující mražený jogurt z černých moruší
• Domácí morušový sorbet z černé moruše - recept bez vaření
• Tiramisu krémový dezert s lahodnou moruší
• Jednoduchý morušový kompot
• Klasický morušový kompot
• Morušový čaj z listů morušovníku bílého
• Morušový sirup - tradiční recepty z Česka i Turecka
• Domácí morušový likér ze zbylé dužiny z výroby sirupu
• Zamrazení moruší na zimu

Moruše černá: Přednáška lektora a propagátora přírodního pěstování dřevin Ľudovíta Vašše

Chcete se dozvědět o mnoho zajímavostí nejen o pravé moruši černé přímo od odborníků na slovo vzatých? Toto video je přesně pro vás:

 

Nejznámější druhy morušovníků: jak je poznat a čím se liší

Morušovníky (Morus) patří mezi pozoruhodné ovocné stromy, které si v posledních letech znovu nacházejí cestu do českých zahrad. Přesto kolem jejich určování stále panuje řada nejasností. Na e-shopech i zahradnických portálech bývají tmavoplodé moruše často označovány jako moruše černá (Morus nigra), přestože se ve skutečnosti zpravidla jedná o tmavoplodé kultivary morušovníku bílého (Morus alba). Samotná barva plodů proto není spolehlivým určovacím znakem. V tomto článku si představíme nejznámější druhy morušovníků, jejich charakteristické znaky i praktické tipy, podle kterých je lze bezpečně rozlišit.

Morušovníky nejen ve Středomoří: Cestopisný článek o moruších, na které jsem narazil na cestách

Morušovníky jsou teplomilné stromy, které jsou hojně rozšířené v jižní Evropě, ve Středomoří i na Balkáně. V těchto slunečných oblastech je najdeme téměř v každé zahradě, ale také podél cest a silnic. Často se stávají součástí zahrádek restaurací, kde lidé vyhledávají jejich příjemný stín v horkých dnech. V tomto cestopisném článku vám přiblížím morušovníky, na které jsem narazil během svých cest po Středomoří a dalších koutech Evropy. V článku se objevují i pravé moruše černé (Morus nigra), které patří mezi nejvzácnější evropské ovocné stromy a jsou ve srovnání s běžně pěstovanými morušovníky bílými podstatně méně rozšířené.

Omrzlé moruše: Co dělat když listy a květy spálí jarní mráz?

V posledních letech se často stává, že se příroda na jaře probouzí dříve a pak udeří jarní mrazíky. Co se stalo v dubnu 2024 je však co do rozsahu škod na ovocných stromech po celé střední Evropě nebývalé. Po extrémně teplém a také brzkém nástupu jara byla příroda asi v třítýdenním předstihu a pak přišly noční mrazy. I nám se v Morušové zahradě nevyhnuly a tak napučené moruše - jejich listy a květy - spálil mráz, který u nás trval zatím po čtyři noci. V tomto článku si řekneme co (ne)dělat dál.

Jak vybrat moruši a jak ji pěstovat?

Pokud toužíte po netradičním ovocném stromě, který vám poskytne šťavnaté plody, nebo plánujete založit neobvyklý ovocný sad, morušovník je skvělou volbou. Tento opomíjený strom má nejen fascinující historii, ale také skvélé vlastnosti, díky nimž je ideální pro vytvoření stinné oázy na zahradě nebo v ohradě pro zvířata. V tomto článku se podíváme na to, jak si moruši vybrat a jak ji správně pěstovat, aby se jí na vaší zahradě dařilo.

Jak poznáme morušovník a kde na něj můžeme narazit?

Morušovník, lidově moruše, je listnatý ovocný strom, který najdete nejen v zahradách, ale i na veřejných prostranstvích, a pokud budete pozorní, snadno jej poznáte. V Čechách je nejvíce rozšířený Morušovník bílý, který najdete také v celé Evropě. Čím jižněji se vydáte, tím častěji jej potkáte. V minulosti byl morušovník klíčový pro výrobu přírodního hedvábí, jeho listy sloužily jako potrava housenek bource morušového. Ale jak tento strom poznat? Kde všude roste? Jak zjistíte, zda bude strom plodit, podle květů? A proč morušovník někdy kvete, ale neplodí? V tomto článku najdete odpovědi na všechny tyto otázky.

Jak morušovník vypadá?

Morušovníky jsou středně velké, listnaté, dlouhověké stromy s pravidelnou rozložitou korunou. Hrály důležitou roli při výrobě přírodního hedvábí, protože listy morušovníku bílého se živí bourec morušový. Za velkým rozmachem morušovníků v Evropě v 18. století stojí císařovna Marie Terezie, která roku 1752 vydala výnos na podporu pěstování moruší coby technické plodiny pro chov bource morušového kvůli rozvoji hedvábnictví. 

Morušovníky mohou mít jeden nebo vícero kmenů, podle toho jak byly zapěstovány. U starých exemplářů často dochází k naklánění kmene do strany a tak bývají podepírány. Zvlášť u stromů starých několik set let se kmen často rozlomí a v zemi opět zakoření a strom roste dál. Pro sběr ovoce je vhodnější pěstovat morušovník s jedním kmenem a s prosvětlenou kotlovitou korunou. 

Morušovník bílý, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha

Kůra morušovníku je v mládí šedohnědá, má na sobě bílé podlouhlé skvrnky. Později je kůra oranžovo-hnědá a po dešti má hnědo-červený nádech. Starší stromy mají kůru rozpraskanou a opravdu letité exempláře mají kůru plnou výrůstků a boulí a mají větve často pokroucené. 

kvetoucí Morušovník černý

Květy samčí a samičí

Morušovníky kvetou od konce dubna při nasazení listů drobnými květy, které připomínají jehnědy. Mohou být jednodomé (samčí i samičí květy rostou na jedné rostlině) i dvoudomé (na jedné rostlině jsou buď pouze samčí nebo pouze samičí květy), i když se na to názory liší. Podle mé zkušenosti s pěstováním morušových semenáčů se osobně přikláním ke druhé variantě, a to zejména pokud jsou semenáče mladé. Jsou však známy případy, kdy morušovník během svého života změní pohlaví. Na rostlině, která měla zprvu pouze samčí květy se mohou časem objevit květy samičí. Samčí květy šíří jemný žlutý pyl a průběžně opadávají. Pokud jsou v blízkosti samičích květů i květy samčí, v případě stejného druhu nebo druhů, které se mezi sebou mohou křížit (např. moruše bílá x moruše bílá, moruše bílá x moruše červená) výsledné plody ponesou klíčivá semena. To je důležité pro zachování genetiky a diverzity morušovníků. Na obrázku níže vidíte, jak vypadají samčí a samičí květy morušovníku.

Proměnlivé listy

Listy morušovníků jsou tvarově proměnlivé - na jednom stromě tak mohou být listy srdčité i laločnaté (vykrajované). Mají výrazné pilovité (zubaté) okraje. Morušovník bílý a jeho odrůdy má listy na líci lesklé a na omak hladké, na podzim se často vybarvují do žluté až hnědé barvy a opadávají. Morušovník černý má listy tmavší, jsou na omak drsné a jsou matné. Právě morušovník černý své listy často drží až dokud je nespálí první mráz, pak teprve opadají, zatímco ostatní stromy mají listy už dávno shozené. Pokud je morušovník černý exponovaný slunci, mohou jeho listy na podzim také žloutnout. 

Morušovník bílý na konci října

Morušovník černý (10-letý), na konci října

Plody morušovníku - moruše

Samičí květy se postupně nalévají a vytváří ovoce - moruše - plodenství nažek (souplodí), které může mít bílou, narůžovělou, červenou, vínovou až černou barvu, což závisí na druhu, odrůdě, selekci. Velikost plodů se také může lišit v závislosti na podmínkách pěstování. Moruše mohou zrát při teplém jaru již od konce května, avšak běžně zrají od června do srpna/září, některé druhy i v závislosti na počasí zrají až do příchodu chladných nocí na podzim. Ovoce najdete pod listy, buď v trsech nebo jednotlivě. 

V plné zralosti plody morušovníku bílého (a nezáleží na jejich barvě) opadávají na zem, takže pokud jsou stromy vysazeny v blízkosti chodníků, mohou je zaneřádit. Morušovník bílý vytváří delší viditelnou stopku, která je snadno oddělitelná od výhonu, na kterém plod dozrál. Naopak morušovník černý má stopky krátké, plody jsou přisedlé k výhonům a ovoce téměř neopadává - pouze přezrálé plody jdou setřást.

Morus alba "Monte negro" (nahoře), Morus nigra (vlevo dole), Morus macroura (vpravo dole)

Morušovníky jsou mrazuvzdorné ve vyzrálém dřevě. Riziko namrznutí platí pro mladé a ještě nezdřevnatělé výhonky, které mohou být zničeny jak zimními mrazy, tak pozdními jarními mrazíky. Morušovníky mají ale vysokou regenerační schopnost a po zásahu mrazem dokáží znovu obrazit. Snesou i znečištěné ovzduší a mohou se dožít i několika stovek let. 

Morušovník bílý v Čapích dvorech (památný strom)

Druhy morušovníků

Existuje asi 17 uznávaných druhů morušovníků, avšak nejznámější jsou Moruše bílá (Morus alba), Moruše černá (Morus nigra), Moruše červená (Morus nigra) a Moruše himalájská (Morus macoura). Moruše bílá se velmi snadno kříží a tak může mít mnoho variant. Barva plodů není vždy bílá a tak často dochází k záměnám za Moruši černou, především na stránkách některých prodejců. Chcete-li se podívat na hlavní poznávací znaky nejnámějších druhů morušovníků, abyste si správně vybrali a nenechali se napálit, připravil jsem pro vás samostatný článek s tématikou druhů moruší, který si můžete přečíst zde.

Výskyt  - kde morušovníky rostou?

Morušovníky v ČR nerostou v lesích, ale v blízkosti lidských obydlí, významných budov či u cest a silnic. Setkat se s nimi můžeme u škol, úřadů, nádraží, nemocnic, kostelů, klášterů, na náměstích, rozcestích, v parcích, poblíž vinic nebo přímo na vinicích a samozřejmě také v zahradách. Najdeme je nejen ve městech, ale také na vesnicích. Tím spíš, pokud se v jejich okolí pěstuje vinná réva. Morušovníky a vinná réva se od nepaměti sázely společně. Podívejte se na mapu morušovníků, možná máte nějaký ve vašem okolí a ani o něm nevíte. Velká "kolonie" morušovníků černých (což je evropská rarita) roste v okolí obce Pukanec na Slovensku, viz článek zde.

Jak množit moruše: Roubování, řízkování, hřížení a pěstování moruší ze semen

Roubování a řízkování ovocných stromů je způsob vegetativního množení, který používáme, aby si rostlina zachovala stejné vlastnosti a kvality, jako má matečná rostlina. Můžeme si tak namnožit oblíbený druh nebo kvalitně plodící odrůdu. Dalším způsobem vegetativního množení rostlin a v případě moruší velmi úspěšným, je vzdušné hřížení. Můžeme také zkusit zasadit semínka moruše a tím nám vznikne rostlina s odlišnými vlastnostmi - semenáč, který můžeme později naroubovat nějakou kvalitnější odrůdou moruše. V tomto článku se s vámi podělím o způsoby množení moruší, které mám vyzkoušené. 

Výměna roubů: Jaké rouby sháním a nabízím

Sháním rouby zajímavých či neobvyklých odrůd již plodících moruší i dalších ovocných druhů. Pokud máte nějaké rouby na výměnu, neváhejte se mi ozvat viz záložka Kontakt. Níže najdete co nabízím bezplatně - výměnou - a také přehled toho, co se mi podařilo namnožit ať už roubováním nebo vzdušným hřížením a řízkováním.

Procházka Morušovou zahradou

 Procházka Morušovou zahradou, kde Vám ukážeme hlavní pěstované druhy a odrůdy. 

Morušovník kvete, ale neplodí? Možná je to samec. Co s tím a jak se dočkat úrody

Máte na zahradě moruši, která každé jaro bohatě kvete, ale plody nikde? Květy sice rozkvetou, ale brzy opadají a strom zůstane bez úrody. Není důvod zoufat – neznamená to, že by byl strom nemocný nebo nevhodný pro pěstování. Možná máte jednoduše samčí rostlinu, která bez samičích květů plodit nemůže. V tomto článku vám vysvětlíme, proč se to děje a jaké máte možnosti – od roubování, přes očkování, až po výběr nové plodící odrůdy.

Kolekce Morušovníků v naší zahradě

V Morušové zahradě pěstujeme z ovocných stromů hlavně netradiční či méně známé ovocné druhy, především morušovníky, dříny a mandloně. Právě morušovník se ukázal jako vhodný strom obzvlášť v období sucha, které v posledních letech zažíváme.

Zde najdete přehled morušovníků, které jsem v průběhu let získal, vypěstoval nebo narouboval. U jednotlivých rostlin uvádím jejich původ, druh či odrůdu, barvu a vlastnosti plodů a především vlastní zkušenosti s jejich pěstováním v naší zahradě. Kolekce zahrnuje nejen pojmenované odrůdy, ale také semenáče, místní variety, křížence a rostliny s nejistým původem, které dále pozoruji.

Máte-li k dispozici řízky nebo rouby moruší na výměnu, ozvěte se – viz záložka kontakt.

Vzdušné hřížení: účinná metoda jak vytvořit "klon" oblíbeného stromu

Každý zahrádkář jistě někdy zkoušel množit své oblíbené rostliny. K tomu se běžně používají metody řízkování, hřížení, očkování nebo roubování. Některé rostliny je však obtížné takto množit a pro ně je lepší zvolit jiný způsob. V roce 2019 jsem poprvé vyzkoušel způsob vzdušného hřížení (Air-layering či Marcotting) a zaznamenal jsem s ním skvělé výsledky. Chcete si namnožit oblíbený listnatý strom? Máte na zahradě starý umírající strom a chtěli byste jej zachovat do budoucna? Než začnete řezat, likvidovat či přesazovat, vyzkoušejte metodu vzdušného hřížení. Je účinná, moc vás nestojí a nakonec můžete mít nový stromek pro vaši zahrádku. V tomto článku naleznete praktický návod jak hřížit právě moruše a také doporučení z naší vlastní zkušenosti.

Odkud pochází moruše a proč je dnes téměř nikdo nezná?

Morušovník měl oproti jiným ovocným stromům docela pohnutý osud. Zažil svého času jak rozkvět, tak úpadek popularity a ne vždy byl pěstován pro své plody. Pokud dnes narazíte na letitý morušovník ve svém okolí, můžete vlastně mluvit o štěstí, že přežil. Jak se k nám morušovníky dostaly? Proč byly zakládány morušové sady a proč se po nich časem země slehla? 

Mapa morušovníků rostoucích v Čechách a v Evropě

Tuto mapu morušovníků rostoucích v ČR a Evropě jsem založil v roce 2014. Původně zcela soukromě, abych věděl kam v okolí vyrazit na čerstvé moruše. O nich bych sám od sebe vůbec nevěděl, až do té doby, co jsem na ně narazil v roce 2012 v Bulharsku. Neskutečně mi chutnaly a byl jsem přesvědčený, že je možné pěstovat moruše i v Čechách. Jak jsem se později přesvědčil, moruše měly poměrně zajímavý osud, viz článek zde. Mapu si prohlédněte níže:

Jak provádět řez morušovníku?

Morušovníky jsou dlouhověké a většinou bujně rostoucí stromy (kromě zakrslých a pomalu rostoucích odrůd). Je vhodné jejich růst udržovat a korigovat vhodným řezem, pokud zrovna nechcete aby váš morušovník ve vaší zahradě vytvořil zelenou stěnu nebo stinnou oázu. Vhodný řez také stimuluje růst plodonosných výhonů. V tomto článku se dozvíte jak založit korunu u běžného morušovníku, i jak ostříhat převislou moruši. 

Z historie moruší: Jak dal královský "omyl" vzniknout největší sbírce moruší na světě

V zahradách Buckinghamského paláce v Anglii se dnes nachází unikátní národní kolekce moruší, která mimo jiné zahrnuje bohatou sbírku ovocných stromů z čeledi Morušovníkovité. Najít zde můžete moruše různých barev, tvarů a velikostí. Připomeňme si historii moruší příběhem anglického krále Jakuba I. Stuarta, který dal vzniknout této ojedinělé botanické sbírce, která nyní patří královně Alžbětě II.