Morušovník, lidově moruše, je listnatý ovocný strom, který najdete nejen v zahradách, ale i na veřejných prostranstvích, a pokud budete pozorní, snadno jej poznáte. Morušovník je rozšířený nejen v Čechách, ale také v celé Evropě – čím jižněji se vydáte, tím častěji jej potkáte. V minulosti byl morušovník klíčový pro výrobu přírodního hedvábí, jeho listy sloužily jako potrava housenek bource morušového. Ale jak tento strom poznat? Kde všude roste? Jak zjistíte, zda bude strom plodit, podle květů? A proč morušovník někdy kvete, ale neplodí? V tomto článku najdete odpovědi na všechny tyto otázky.
Jak morušovník vypadá?
Morušovníky jsou středně velké, listnaté, dlouhověké stromy s pravidelnou rozložitou korunou. Hrály důležitou roli při výrobě přírodního hedvábí, protože listy morušovníku bílého se živí bourec morušový. Za velkým rozmachem morušovníků v Evropě v 18. století stojí císařovna Marie Terezie, která roku 1752 vydala výnos na podporu pěstování moruší coby technické plodiny pro chov bource morušového kvůli rozvoji hedvábnictví.
Morušovníky mohou mít jeden nebo vícero kmenů, podle toho jak byly zapěstovány. U starých exemplářů často dochází k naklánění kmene do strany a tak bývají podepírány. Zvlášť u stromů starých několik set let se kmen často rozlomí a v zemi opět zakoření a strom roste dál. Pro sběr ovoce je vhodnější pěstovat morušovník s jedním kmenem a s prosvětlenou kotlovitou korunou.
 |
Morušovník bílý, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha
|
Kůra morušovníku je v mládí šedohnědá, má na sobě bílé podlouhlé skvrnky. Později je kůra oranžovo-hnědá a po dešti má hnědo-červený nádech. Starší stromy mají kůru rozpraskanou a opravdu letité exempláře mají kůru plnou výrůstků a boulí a mají větve často pokroucené.
 |
| kvetoucí Morušovník černý |
Květy samčí a samičí
Morušovníky kvetou od konce dubna při nasazení listů drobnými květy, které připomínají jehnědy. Mohou být jednodomé (samčí i samičí květy rostou na jedné rostlině) i dvoudomé (na jedné rostlině jsou buď pouze samčí nebo pouze samičí květy), i když se na to názory liší. Podle mé zkušenosti s pěstováním morušových semenáčů se osobně přikláním ke druhé variantě, a to zejména pokud jsou semenáče mladé. Jsou ale známy případy, kdy morušovník během svého života změní pohlaví. Na rostlině, která měla zprvu pouze samčí květy se mohou časem objevit květy samičí. Samčí květy šíří jemný žlutý pyl a průběžně opadávají. Pokud jsou v blízkosti samičích květů i květy samčí, výsledné plody ponesou klíčivá semena, což je důležité pro zachování genetiky a diverzity morušovníků. Na obrázku níže vidíte, jak vypadají samčí a samičí květy morušovníku.
Proměnlivé listy
Listy morušovníků jsou tvarově proměnlivé - na jednom stromě tak mohou být listy srdčité i laločnaté (vykrajované). Mají výrazné pilovité (zubaté) okraje. Morušovník bílý a jeho odrůdy má listy na líci lesklé a na omak hladké, na podzim se často vybarvují do žluté až hnědé barvy a opadávají. Morušovník černý má listy matné a na omak drsné a jsou tmavší. Své listy si často drží až dokud je nespálí první mráz, pak teprve opadají, zatímco ostatní stromy mají listy už dávno shozené. Pokud je morušovník černý exponovaný slunci, mohou jeho listy na podzim také žloutnout.
 |
Morušovník bílý na konci října
|
 |
| Morušovník černý (10-letý), na konci října |
Plody morušovníku - moruše
Samičí květy se postupně nalévají a vytváří ovoce - moruše - plodenství nažek (souplodí), které může mít bílou, narůžovělou, červenou, vínovou až černou barvu, což závisí na druhu, odrůdě, selekci. Velikost plodů se také liší v závislosti na druhu a odrůdě. Moruše mohou zrát při teplém jaru již od konce května, avšak běžně zrají od června do srpna/září, některé druhy i v závislosti na počasí zrají až do příchodu chladných nocí na podzim. Ovoce najdete pod listy, buď v trsech nebo jednotlivě. Ovoce ve většině případů opadává na zem, takže pokud jsou morušovníky zasazeny v blízkosti chodníků, mohou je zaneřádit.
 |
| Morus alba "Monte negro" (nahoře), Morus nigra (vlevo dole), Morus macroura (vpravo dole) |
Morušovníky jsou mrazuvzdorné ve vyzrálém dřevě. Riziko namrznutí platí pro mladé a ještě nezdřevnatělé výhonky, které mohou být zničeny jak zimními mrazy, tak pozdními jarními mrazíky. Morušovníky mají ale vysokou regenerační schopnost a po zásahu mrazem dokáží znovu obrazit. Snesou i znečištěné ovzduší a mohou se dožít i několika stovek let.
 |
| Morušovník bílý v Čapích dvorech (památný strom) |
Druhy morušovníků
Existuje asi 17 uznávaných druhů morušovníků, avšak nejznámější jsou Moruše bílá (Morus alba), Moruše černá (Morus nigra), Moruše červená (Morus nigra) a Moruše himalájská (Morus macoura). Moruše bílá se velmi snadno kříží a tak může mít mnoho variant. Barva plodů není vždy bílá a tak často dochází k záměnám za Moruši černou, především na stránkách některých prodejců. Chcete-li se podívat na hlavní poznávací znaky nejnámějších druhů morušovníků, abyste si správně vybrali a nenechali se napálit, připravil jsem pro vás samostatný článek s tématikou druhů moruší, který si můžete
přečíst zde.
Výskyt - kde morušovníky rostou?
Morušovníky v ČR nerostou v lesích, ale v blízkosti lidských obydlí, významných budov či u cest a silnic. Setkat se s nimi můžeme u škol, úřadů, nádraží, nemocnic, kostelů, klášterů, na náměstích, rozcestích, v parcích, poblíž vinic nebo přímo na vinicích a samozřejmě také v zahradách. Najdeme je nejen ve městech, ale také na vesnicích. Tím spíš, pokud se v jejich okolí pěstuje vinná réva. Morušovníky a vinná réva se od nepaměti sázely společně. Podívejte se na
mapu morušovníků, možná máte nějaký ve vašem okolí a ani o něm nevíte. Velká "kolonie" morušovníků černých (což je evropská rarita) roste v okolí obce Pukanec na Slovensku, viz
článek zde.
