Druhy moruší a jak je poznáme?

Morušovník je krásný strom, který snadno poznáte. Existuje několik druhů, které v Čechách a v celé Evropě rostou na veřejných místech. Když se budete dobře dívat, určitě na něj ve svém okolí narazíte. Čeho si všímat, aby byl váš "hon" na toto chutné neobvyklé ovoce úspěšný? 

 

Jak poznáme moruši?

Morušovník je opadavý strom s košatou, pravidelně rozvětvenou korunou. Morušovníky mívají více kmenů, mohou se naklánět do stran a proto bývají často podepírány. Listy morušovníků raší pozdě a jsou značně proměnlivé. Na jednom stromě tak mohou být listy srdčité i laločnaté. Na líci jsou lesklé a na okraji zubaté. Kůra morušovníku je v mládí šedohnědá, později světle hnědá. Po dešti se barví do hnědočervena. Pokud neutrpí mrazem, morušovníky bývají dlouhověké. Některé exempláře se mohou dožít několika stovek let. Morušovníky dnes najdete především u význačných budov, hradů, zámků, škol či úřadů, na náměstích, v parcích, ale můžete na ně narazit i na obyčejných rozcestích či u starých cest či silnic.

Morušovník bílý - Moruše bílá (Morus alba)

Morušovník bílý pochází z Číny a je rozšířen ve Středozemí a v teplejších částech Evropy. Dorůstá do výšky 12 - 15 metrů. Tento druh hrál důležitou roli v produkci přírodního hedvábí. Plody morušovníku bílého zrají do krémově bílé, narůžovělé a překvapivě až do černé barvy. Koupili jste si v zahradnictví morušovník s označením Morus alba a divili jste se, že jsou plody černé? Není to nic neobvyklého. Oproti pravé moruši černé je však chuť plodů morušovníku bílého navinule sladká a nepříliš výrazná. Ovoce zraje od června do srpna. Moruše bílé se dříve sušily a mlely, získaný prášek se používal ke slazení kaší. Dnes se s nimi můžete setkat v obchody se sušenými plody. Čerstvé ovoce se používá na výrobu džemů a sirupů. Listy morušovníku bílého se suší na zelený čaj, kterému je přisuzováno regulační působení na hladinu krevního cukru a je doporučován při cukrovce a onemocněních slinivky břišní. Listy se sbírají v červenci a srpnu, čaj se pije po doušcích během dne v celkové dávce maximálně 0,75 litru.

Morušovník černý - Moruše černá (Morus nigra)

Morušovník černý pochází z jihozápadní Asie, předpokládá se, že se rozšířil z hornatých částí Mezopotámie a Persie. Dorůstá do výšky 10 m. Má velké listy srdčitého tvaru, se zubatým okrajem. Morušovník černý si libuje na výhřevných slunných místech s hlubokou, dobře odvodněnou půdou. Poznávacím znakem Morušovníku černého je jednotně plstnatá (chlupatá) spodní část listu. Plody morušovníku černého mají tmavě červenou až černou barvu, a výrazně aromatickou sladkokyselou chuť a pravdou je, že v ČR je pravý morušovník černý velmi vzácný. Moruše černé zrají od konce června až do září. Obsahují léčivý antioxidant resveratrol. Pro svou karmínově červenou barvu se využívaly k barvení vín, dají se dobře zpracovat na džemy, kompoty a sirupy a výborně se hodí do koláčů, bublanin a dortů. V Turecku z moruší vyrábí tradiční sirup Dut Pekmez, což je sladká pochutina medové konzistence připomínající melasu.

 

Morušovník červený - Moruše červená (Morus rubra)

Morušovník červený pochází ze severní Ameriky a u nás se běžně nevyskytuje. Dorůstá do výšky 10 - 15 m, zřídka 20 m. Má na omak hrubé listy, které nejsou tak lesklé, jako u předchozích druhů a jsou výrazně zubaté. Plody zrají do červené barvy a jsou výrazně kyselejší než předchozí odrůdy. Křížením černého a červeného morušovníku vznikl Morušovník Trnavský (Morus Tyrnaviensis), což je uznaná Slovenská odrůda.

Koruna morušovníku je košatá a pravidelně rozvětvená.

Mapa výskytu moruší

Pokud chcete vědět, kde moruše rostou, navštivte mapu výskytu Moruší, kterou jsem založil zhruba před 2 roky. Za tu dobu jsme za pomoci uživatelů facebooku zmapovali přes 200 exemplářů morušovníků v ČR a Evropě. Mapa není samozřejmě kompletní, je doplňována postupně.

Máte zkušenot s pěstováním nebo zpracováním moruší? Podělte se s námi o vaše zkušenosti a využijte komentáře pod článkem.