- Morušovník bílý (Morus alba)
- Morušovník černý (Morus nigra)
- Morušovník červený (Morus rubra)
- Morušovník himalájský (Morus Macroura) zvaný též pakistánský
- Morušovník jižní (Morus Australis)
- Morušovník trojlaločný (Morus trilobata)
- Morušovník širokolistý (Morus latifolia)
Morušovník bílý (Morus alba)
 |
| Morušovník bílý s tmavými i světlými plody |
Existuje mnoho odrůd a kříženců morušovníku bílého, a proto se plody mohou lišit barvou i chutí. Název „bílý“ se tedy nevztahuje k barvě plodů. Plody mohou být bílé, krémové, nažloutlé, narůžovělé, růžové až tmavě fialové nebo téměř černé. Dozrávají postupně od června do srpna.
Světlé plody mají jemně sladkou, navinulou, někdy trochu nevýraznou chuť. Některé kvalitní světloplodé odrůdy mají naopak chuť velmi sladkou, medovou. Tmavé moruše mají výraznější, aromatičtější a lehce sladkokyselou chuť.
Zralé plody snadno opadávají na zem. To může přilákat ptáky nebo hmyz, a tmavé plody navíc zanechávají skvrny na chodnících. Pokud chováte slepice, může být dobrý nápad zasadit moruši do jejich výběhu – slepice si na spadlých plodech rády pochutnají a zároveň pomohou s úklidem.
Moruše jsou výborné čerstvé, ale dají se i zpracovat při výrobě džemů, sirupů, kompotů nebo ovocného vína. Skvěle se hodí do bábovek, koláčů nebo bublanin – podobně jako borůvky nebo rybíz.
Kultivary morušovníku bílého
Morušovník černý (Morus nigra)
 |
| Morušovník černý s plody |
Morušovník černý je velmi dekorativní strom pomalejšího růstu. Dorůstá ve velmi teplých oblastech do výšky až 10 metrů. Mívá velmi širokou korunu, strom má ve vyšším věku rozkladitý tvar. Je dlouhověký a může se dožít i několika stovek let. Často vytvoří několik kmenů, které pod svou vahou klesnou k zemi. Velmi staré exempláře se mohou časem rozlomit a pokračovat v růstu, protože znovu zakoření tam, kde se kmen dotýká země. Preferuje hluboké půdy bohaté na živiny, ale uspokojí se i s chudšími půdami, pokud jsou dobře propustné a nepřemokřené. Doporučuje se sázet ho na chráněné, prostorné a co nejvíce osluněné místo. Morušovník černý je ideální jako solitérní rostlina díky svému estetickému a téměř exotickému vzhledu.
Jeho listy jsou matné, různorodého tvaru – na jednom stromě mohou být listy srdčité i vykrajované. Na dotek jsou drsné, tuhé a na spodní straně chlupaté s velmi výrazným žilkováním. Pokud list utrhnete, řapík vylučuje bílý lepivý latex (podobně jako příbuzný fíkovník)
 |
| Srdčité listy moruše černé |
 |
| Laločnaté listy moruše černé ze stejného stromu |
Plody zrají postupně od července do září, někdy až do října, pokud je teplé léto i podzim. Na stromě tak najednou najdete nezralé světle oranžové a červené plody, které při dozrání dostávají vínovou až černou barvu. Utrhnout je není jednoduché – ani zatřepání stromem nepomůže, protože opadají pouze přezrálé plody. Při sběru ovoce je třeba počítat s tím, že si ruce značně ušpiníte, protože plody mají krátkou stopku přisedlou k výhonu, jsou velmi křehké a mají tendenci pevně držet na stromě. Jejich chuť vám to ale vynahradí. Plody jsou velmi šťavnaté, sladkokyselé, aromatické, prostě výborné. Někomu připomínají sladší ostružiny. Díky své karmínově červené barvě se používaly k barvení vín. Jsou vhodné na výrobu džemů, kompotů, sirupů a skvěle se hodí do koláčů, bublanin a dortů. Ovoce často zůstává na stromě až do chvíle, než jej seberou ptáci, nebo dokud neshnije či neopadá kvůli chladnému počasí.
Morušovník černý je v dospělosti mrazuvzdorný až do -25°C.
Morušovník černý a jeho kultivary
Morušovník černý má oproti ostatním druhům morušovníků vysoký počet chromozomů (308), což jej činí prakticky nekřížitelným. Existuje několik obchodních názvů kultivarů, ale jedná se tedy nejspíše o lokální selekce totožné rostliny - kvalita, velikost plodů a další vlastnosti reagují na podmínky lokality, odkud selekce pochází. U nás se můžeme setkat s obchodními názvy "Bzenecká" nebo "Trnavská". V Anglii je například k dispozici "King James" zvaná také "Chelsea". Dál jsou v Evropě známy názvy jako "Jerusalem", "Persian", "Noir of Spain", atd.
Moruše černá "Bzenecká"
Abych se dozvěděl více o původu pravé bzenecké moruše černé, obrátil jsem se na Město Bzenec. Je proslulé svým vinařstvím a historicky také zelinářstvím. K mému překvapení jsem zjistil, že na soukromých pozemcích zde stále rostou velmi staré exempláře moruší černých. Jedná se tak o pozoruhodnou raritu s historickou, přírodovědnou i kulturní hodnotou. Skvělé je, že majitelé tyto vzácné stromy uchovali – podobně jako například v Pukanci na Slovensku. Ačkoli se mi nepodařilo zjistit, kdo přesně moruši bzeneckou vyšlechtil, je velmi pravděpodobné, že tato kvalitní selekce pochází právě z půvabných svahů Jižní Moravy.
 |
| Velmi starý exemplář Moruše černé ve Bzenci (fotografie publikována se souhlasem majitele) |
Moruše černá na Slovensku - rarita nejen v obci Pukanec
Morušovník černý se vyskytuje celkem hojně u našich sousedů - na Slovensku. Roste na svazích Malých Karpat, od Nového Mesta nad Váhom až po Bratislavu, v okolí Skalice, v oblastech od Modrého Kameňa přes Krupinu, Pukanec, Tekovskou Novou Ves, Zlaté Moravce, Vráble až k Zoboru u Nitry a poblíž Hlohovce. Ojediněle se objevuje i v oblasti Štúrova a v některých vinorodých oblastech východního Slovenska.
V katastru obce Pukanec však roste jedinečná rarita, která nemá v Evropě obdoby. Na tomto místě se nachází doslova stovky exemplářů moruší černých, z nichž většina je stará několik set let. Rostou zde převážně na svazích vinic. O tom, jak se moruše černé na Slovensko dostaly, existuje několik teorií, přičemž nejrozšířenější je ta, že je sem přivezli staří Římané, kteří sem zároveň přivezli vinnou révu. Moruši černé se na Slovensku přezdívá „viničná jahoda“ a často se vyskytuje právě ve vinorodých oblastech a přímo na vinicích. Důvod, proč bylo v okolí Pukance vysázeno tolik moruší, však zůstává záhadou. Morušové dřevo je údajně vhodné pro výrobu sudů na zrání alkoholu, vína, brandy, není tedy divu že byly vysazovány na starých vinicích a v jejich okolí.
V 80. letech 20. století probíhalo sčítání pukaneckých moruší černých, přičemž výsledek byl ohromující – na 460 exemplářů, z nichž nejstarší stromy byly odhadovány na více než 500 let. Velmi staré stromy jsou rozeklané, jejich kmeny se pod tíhou větví rozlomily a po kontaktu se zemí zakořenily, čímž pokračovaly v růstu. Všechny pukanecké moruše černé byly množeny vegetativně. Některé bývalé vinice zarostly, a protože moruše, i když jsou houževnaté, potřebují slunce, nemohly přežít ve stínu divoké vegetace. Naštěstí se v současnosti mnoho místních obyvatel snaží obnovit tuto morušovou tradici a moruše opět množí a vysazují. V současnosti by mělo být v Pukanci a okolí zhruba 700 stromů, které byly očíslovány a zmapovány. Každoročně se v Pukanci a okolních obcích pořádá Festival moruše černé, během kterého si můžete projít naučnou stezku o moruši černé, ochutnat produkty z tohoto lahodného ovoce a zúčastnit se přednášek a dalších programů. Jak je vidět, moruše mají na Slovensku velmi dlouhou a silnou tradici a je zde mnoho nadšených pěstitelů, kteří pomáhají k tomu, aby moruše neupadly v zapomnění.
Morušovník červený (Morus rubra)
lidový název: Moruše červenáMorušovník himalájský (Morus macroura)
 |
| Morus macroura - "Pakistan Black" - ještě nezralé plody |
Moruše s tmavými plody nemusí být nutně Morušovník černý
 |
Morus nigra (vlevo), Morus alba x rubra (vpravo)Jak od sebe odlišit moruši bílou s tmavými plody a moruši černou |