Moruše černá: Přednáška lektora a propagátora přírodního pěstování dřevin Ľudovíta Vašše

Chcete se dozvědět o mnoho zajímavostí nejen o pravé moruši černé přímo od odborníků na slovo vzatých? Toto video je přesně pro vás:



 

Hledáme vzácné moruše černé – přidejte se k dobrodružství a pomozte nám je uchovat pro další generace!

Morušová zahrada se stala hrdým partnerem projektu Moruse černá, který mapuje a chrání tyto vzácné stromy. V Česku se pravá moruše černá (Morus nigra) vyskytuje jen ojediněle, často skrytá na zapomenutých místech – u starých statků, v zahradách, na vinicích či podél polních cest. Je často zaměňována s rozšířenou moruší bílou (M. alba). Projekt www.morusecerna.cz vznikl právě proto, aby tyto stromy našel, zmapoval a ochránil. Ale pozor – tmavé plody ještě neznamenají, že jde o moruši černou! Moruši černou lze poznat v jakémkoli ročním období, i v době vegetačního klidu. Naučte se, jak ji rozpoznat.



Jak se pěstuje a množí moruše černá

Oproti moruši bílé má moruše černá nižší a širší korunu často nepravidelného tvaru. Roste pomalu a špatně snáší přesazování, není možné ji křížit s ostatními druhy moruší a její množení je náročnější. Vegetativní množení je možné pomocí hřížení či vzdušného hřížení, což je časově náročné. Při řízkování musí být zajištěny specifické podmínky, například vhodná teplota a vlhkost. Rostlina pak získává identické vlastnosti jako mateřská rostlina, a je proto důležité zajistit vhodné, slunné a chráněné stanoviště, ideálně na písčito-vápenité půdě s dobrým odvodněním, protože moruše černá nesnáší přemokření. Při správné péči se dožívá velmi vysokého věku.

Generativní množení pomocí semen je přirozenější, ale má svá úskalí. Plody vznikají ze samičích květů, které pokud byly opyleny pylem samčích květů stejného druhu, nesou klíčivá semena. Po vysazení trvá zhruba čtyři týdny, než semena vyklíčí v teplém prostředí. Vhodnější je semena stratifikovat, i když je lze vysadit čerstvá ihned po sklizni, pokud ještě nestačila oschnout. Mladé semenáče jsou citlivé na teplotní výkyvy, přemokření nebo vysušení a rostou velmi pomalu. Semena získaná déle po sklizni, například z již vysušených plodů, je vhodné stratifikovat a vysévat až na jaře. Pokud semena vyklíčí ve stejné sezóně bez stratifikace, péče o malé semenáče je náročná, zejména na podzim a v zimě, kdy nízké teploty brání dostatečnému narůstání a vyzrání rostlinek pro venkovní prostředí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že malé semenáče moruše černé vypěstované v létě je možné na podzim přenést do interiéru a pěstovat je např. na okenním parapetu v chladnější bezmrazé světlé místnosti, kde shodí listy. Může se stát, že brzy začnou opět nasazovat nové lístky, ale kupodivu nedochází k vytahování se za světlem, jako u jiných druhů, protože rostou opravdu velmi pomalu. 

Stromky vzniklé generativním způsobem množení začínají plodit přibližně po pěti až deseti letech a mohou vykazovat pohlavní variabilitu. Často se stává, že mladé rostliny mají nejprve pouze samčí květy, přičemž s věkem může dojít ke změně pohlaví a strom začne plodit. Z toho důvodu je každý starý plodící jedinec velmi cenný – jeho přítomnost svědčí o tom, že byl vysazen záměrně a už dávno.

stará moruše černá v Bzenci

Moruše černá má v plné zralosti výrazně tmavé, vínové až téměř černé plody, které zrají postupně od července do září. Na stromě tak současně uvidíte jak nezralé světle oranžové a červené plody, tak zralé tmavě vínové až černé plody. Jsou přisedlé k výhonům, mají krátkou stopku a nejdou tak snadno utrhnout, takže si při sběru snadno zašpiníte ruce jejich šťávou. Plody často zůstávají na stromě až do podzimu. Nejtmavší plody jsou zralé - velmi šťavnaté, aromatické a připomínají sladší ostružiny s tóny višní a malin. 

plody moruše černé zrají postupně

a velmi barví


Moruše černá má tmavě zelené listy, které mají na omak drsný povrch. Mohou být i proměnlivé - na jednom stromě můžete vidět listy srdčité i laločnaté (vykrajované - podobné fíkovníku):


variabilita listů morušovníku černého - srdčité listy
laločnaté (vykrajované) listy


Proč je moruše černá tak výjimečná?

Historická hodnota: Moruše černá byla pěstována již ve starověku, zejména v Persii a Středomoří. V Evropě byla součástí klášterních zahrad a starých sadů. Ceněna byla nejen pro plody, ale také pro stín a estetickou hodnotu.

Odlišnost od jiných moruší: Moruše černá se vyznačuje intenzivní, sladkokyselou chutí plodů, považovaných za nejchutnější ze všech moruší. Na rozdíl od moruše bílé (Morus alba), která byla spojena s chovem bource morušového, se černá moruše pěstovala hlavně pro ovoce. Stromy se dožívají velkého věku, mají ve stáří silně zkroucený kmen a impozantní vzhled.

Výživová a zdravotní hodnota: Plody jsou bohaté na antioxidanty, vitamín C, resveratrol a další bioaktivní látky. Mohou mít příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví, trávení a imunitní systém. Sušené plody a listy se využívají i v lidovém léčitelství.

Kulturní a symbolický význam: Strom byl často spojován s vitalitou a dlouhověkostí. Objevuje se v mytologii, poezii a lidových pověstech, například v příběhu o Pýramovi a Thisbé.

Ekologický význam: Poskytuje potravu ptactvu a hmyzu, vytváří silný stín a zlepšuje mikroklima. Staré moruše představují cenný krajinotvorný prvek a památné stromy.

Současná vzácnost a ohrožení: Na rozdíl od běžnější moruše bílé není moruše černá v ČR ani v mnoha dalších zemích běžná. Dochovala se často jen jako solitéra na historických místech. Její zachování je důležité z hlediska genetické rozmanitosti a kulturní paměti.

Vhodnost pro městské výsadby: Moruše černá dobře snáší sucho a teplo, je odolná vůči znečištěnému ovzduší, poskytuje hustý stín a ochlazuje prostředí, což je cenné v přehřívajících se městských ulicích. Díky atraktivnímu vzhledu kmene a koruny má také estetický přínos do veřejného prostoru a je vhodná pro parky, komunitní zahrady a sady.

Moruše černá tedy není jen další ovocný strom – spojuje v sobě kulturní dědictví, jedinečné chuťové vlastnosti a ekologickou hodnotu.



 Jak se můžete zapojit? Stačí spojit příjemné s užitečným:

  • Moruše černá v Morušové zahradě
    Vyrazte na výlet po městech a vesnicích, ideálně v lokalitách, kde se pěstuje vinná réva
  • Všímejte si starých stromů s tmavě zelenými srdčitými i vykrajovanými listy, které jsou na omak drsné. U starých exemplářů může vaši pozornost  upoutat i silně pokroucený, rozkladitý nebo rozeklaný kmen, který často klesá až na zem, kde opět zakoření
  • Pod listy moruše černé se ukrývají plody červené, vínové až téměř černé barvy od poloviny července do září. Paleta barev se mění v závislosti na stupni zralosti ovoce, které dozrává postupně
  • Pozor na záměnu s Moruší bílou, která je rozšířenější a její plody mohou mít bílou, růžovou až černou barvu. 



Jak moruši černou rozeznáte od moruše bílé?


Kategorie                                                                                                 

Moruše černá (Morus nigra)

Moruše bílá (Morus alba)

Strom

Nízký strom do 8 - 10 m, větve se často ohýbají k zemi a mohou zakořenit.
Vyšší strom až 20 m, s přímým kmenem.

Výhonky

Tlustší, s velkými tmavě hnědými pupeny.
Tenčí, s drobnými skořicově hnědými pupeny.

Listy

Tmavě zelené, matné, drsné na dotek
Světle zelené, lesklé, hladké na dotek

Plody

Zrají červenec–září. Nezralé červené (kyselé), zralé vínové až černé, sladké, výrazně aromatické a šťavnaté. Chuť připomíná ostružiny s tóny višní a malin. Při sběru silně barví. Většinou neopadávají.
Zrají červen–červenec. Barva bílá, růžová až černá. Chuť spíše mdlá, navinulá, někdy medově sladká nebo zemitá. Celkově méně výrazná. Plody většinou opadávají.

Stopka

Krátká, plody těsně přiléhají k výhonu.
Delší, plody snadno sbíratelné bez poškození.


Projekt a zapojení veřejnosti

K lednu 2026 bylo díky všímavosti veřejnosti zdokumentováno téměř 90 moruší černých, z nichž některé jsou mimořádně staré – například údajně až 300 let stará moruše v Bzenci nebo velmi staré stromy v Krupce.

Do projektu se zapojilo město Bzenec, o jeho významu se zmínil Deník Litoměřicka, město Jirkov projekt podpořilo sdílením informací na sociálních sítích a Informační centrum Lovosice uspořádalo v roce 2025 malou výstavu a nadále šíří letáky s výzvou k zapojení se do mapování stromů.

Při hledání moruší černých je důležité věnovat pozornost charakteristikám stromu, abyste správně identifikovali tento vzácný druh. Pro více informací o srovnání druhů a pro zapojení se do projektu navštivte Morusecerna.cz.

Stali jsme se součástí tohoto projektu, protože věříme, že ochrana vzácných moruší černých má smysl. Společně můžeme zajistit, že moruše černá nezmizí z naší krajiny, ale naopak bude znovu objevována a vysazována. Tak co, přidáte se i vy k pátrání? Jeden strom může vyprávět celý příběh – pojďme je najít aby neupadly v zapomnění.