Pokud toužíte po netradičním ovocném stromě, který vám poskytne šťavnaté plody, nebo plánujete založit neobvyklý ovocný sad, morušovník je skvělou volbou. Tento opomíjený strom má nejen fascinující historii, ale také skvélé vlastnosti, díky nimž je ideální pro vytvoření stinné oázy na zahradě nebo v ohradě pro zvířata. V tomto článku se podíváme na to, jak si moruši vybrat a jak ji správně pěstovat, aby se jí na vaší zahradě dařilo.
Jaké místo v zahradě bude moruši vyhovovat?
Moruše jsou teplomilné dřeviny, které si oblíbí slunné stanoviště a dobře propustnou, hlubokou a nepřemokřenou půdu. Tyto dlouhověké stromy, pěstované většinou jako středně vysoké, potřebují dostatek prostoru k růstu. Pokud plánujete vysadit více stromů pro sběr ovoce, doporučuje se rozestup minimálně 5 metrů, ale to závisí i na tvaru koruny a prostoru, který stromu chcete dopřát. Pokud máte v plánu vytvořit zelenou stěnu, stinnou oázu nebo živý plot, můžete je zasadit blíže k sobě, do hustší výsadby. K dispozici na trhu jsou různé odrůdy, včetně nižších, převislých ("pendula"), keřových, zakrslých ("dwarf") nebo pomalu rostoucích variant. Moruše se dají snadno tvarovat a udržovat vhodným řezem, prosvětlováním koruny nebo zakracováním letorostů a tak si je můžete pořídit i do menší zahrady. Díky svému dekorativnímu vzhledu a bohaté úrodě, kterou nesou, zejména v pozdějších letech, se skvěle hodí do okrasných i užitkových zahrad, parků i sadů.
Moruším se dobře daří v nižších a středních polohách, ve vyšších polohách je však doporučeno zasadit je na chráněné místo. Je dobré se vyhnout výsadbě moruší v blízkosti chodníků, cest a parkovišť, protože spadané plody mohou znečistit okolí. Pokud chováte slepice nebo jinou drůbež, můžete moruši zasadit přímo do jejich výběhu – slepice totiž milují moruše, které spadnou na zem. Morušovníky mají velmi rozsáhlý a hluboký kořenový systém, takže je není doporučeno sázet příliš blízko budov. Může to vést k poškození základů, což platí i pro většinu ovocných stromů.
 |
| Moruše černá - zrající plody |
Jak vybírat moruši? Zvažte prostor, podmínky na zahradě a vaše očekávání
Lidé se mě často ptají, jaký druh moruše by byl nejlepší pro jejich zahradu. Výběr závisí na několika faktorech, jako je prostor, který na zahradě máte, a to, co od moruše očekáváte. Většina lidí si moruši pořizuje kvůli jejím lahodným plodům. Pokud vám záleží na kvalitě plodů, doporučuji zvolit moruši roubovanou nějakou prověřenou odrůdou, která se vyznačuje dobrými vlastnostmi. Alternativně si můžete pořídit řízek z vybrané odrůdy.
Pokud jde o rychlý růst stromu, například pro vytvoření zelené stěny, stinného koutku nebo živého plotu, a plody nejsou vaší prioritou, můžete zvolit semenáč – moruši vypěstovanou ze semínka. U semenáčů je zajímavé, že dopředu nevíte, zda stromek ponese samičí a samčí květy zároveň, nebo jen samičí či jen samčí. Pokud by nesl pouze samčí květy, které vypadají jako jehnědy, šíří žlutý pyl a po odkvětu opadají, nebude plodit. Existují případy, kdy stromek v mládí nese samčí plody a zhruba v 10 letech se objevují první samičí květy, které dozrají v plody. Bohužel také může nést celý život pouze květy samčí a žádných plodů se u takového jedince nedočkáte. Z tohoto důvodu se za účelem plodů pěstují roubované sazenice, kde je jistota, že stromek ponese plody. Semenáče sice rostou rychleji a bujněji než roubované stromky, ale kvalitu a vlastnosti plodů není možné předem odhadnout.
O druzích a odrůdách moruší, včetně popisu jejich vzhledu a chuti, píšu v samostatném článku. Zde se však pokusím stručně shrnout druhy, odrůdy a vlastnosti moruší, které jsou k dispozici na našem trhu:
Morus alba - Moruše bílá
- světloplodé odrůdy - obchodní názvy: Mikulov, Hlohovecká bílá, Eldorado, Dolce Vita
- pěstují se většinou jako stromky (s kmenem a korunou)
- plody mohou mít barvu bílou, smetanovou, nažloutlou, růžovou
- chuť je navinule sladká, nepříliš výrazná, medově sladká
- tmavoplodé odrůdy - obchodní názvy: Rožnovská, Bzenecká, Globosa, Hlohovecká černá, Srbská, Jugoslávská, Velkoplodá, Monte Negro, Galicja, Shelly, Milanówek, Převislá
- pěstují se jako stromky nebo jako keře, kromě moruše převislé, jejíž výhony splývají k zemi
- barva plodů zraje přes červenou až do černé barvy v plné zralosti
- chuť je výraznější než u světlých moruší, lahodná, sladkokyselá, čím tmavší, tím sladší
Morus bombycis - Moruše jižní- odrůda
Shin-tso - keřová forma, tmavé plody, chuť sladká, vyžaduje chráněné místo
Morus alba x rubra - kříženec Moruše bílé x červené
- tmavoplodé odrůdy - obchodní názvy: Gerardi Dwarf, Persian Dwarf Everbearing, Wellington, Illinois Everbearing
- odrůdy Dwarf rostou zakrsle
- chuť sladkokyselá, výraznější než předchozí odrůdy
Morus nigra - Moruše černá
- nejsou známy výraznější odrůdy tohoto druhu
- barva plodů vínová až černá
Moruše Trnavská byla svého času uznána jako samostatný druh (Morus Trnaviensis), ale došlo prý k botanickému omylu. Údajně se jedná o hybrid moruše černé. Moruše Trnavská se vyznačuje pomalým, zakrslým růstem, minimálními přírůstky za rok, drobnějšími laločnatými listy. Na zahradě pěstuji jak Moruši černou, tak Moruši Trnavskou a mám možnost obě porovnat a mohu potvrdit, že oproti moruši černé roste Trnavská opravdu velmi pomalu, až téměř zakrsle.
Morus macroura - Moruše pakistánská/himalájská
- světloplodé i tmavoplodé odrůdy - obchodní názvy: King of White, Pakistan white, Taiwan Long, Pakistan Giant, Siyah Sahdut, Saharanpur
- pěstují se jako stromy, jsou choulostivější na mráz, například odrůda Taiwan Long je údajně mrazuvzdorná pouze do -7°C
- chuť je příjemná, vyvážená, sladkokyselá, aromatická.
Morus latifolia - Moruše širokolistá- odrůda Kokuso, plody tmavě růžové, chuť lahodná, sladká. Pěstují se většinou jako keře.
Dobrý prodejce by měl vždy uvádět bližší informace ohledně barvy a chuti plodů a původu odrůdy, včetně latinského názvu druhu.
 |
| Moruše pakistánská (7 let) |
 |
| Moruše bílá převislá (pendula) |
 |
| Moruše černá (8 let) |
Jak správně zasadit moruši a jak o ni pečovat
Prostokořenný stromek
- stromek v období vegetačního klidu (po opadu listů) byl vyrytý ze záhonu v ovocné školce, přičemž jeho kořeny jsou holé a nejsou obalené hlínou. Takové rostliny jsou dostupné na podzim, v zimě a brzy na jaře. Při vyjímání rostliny ze země často dochází k poškození kořenů, proto je doporučeno poškozené části opatrně zastřihnout čistými zahradnickými nůžkami a celý kořenový systém namočit na několik hodin do vody před samotnou výsadbou. Velikost koruny stromku by měla odpovídat velikosti kořenové části, aby kořeny byly schopné živit celou korunu. Pokud je koruna větší než kořenový systém, je potřeba výhony koruny zkrátit. Vykopeme jámu, která by měla být zhruba dvakrát širší než kořenový systém, na dno dáme kvalitní vyzrálý zahradní kompost, který smícháme se zeminou, a rostlinu zasázíme. Po výsadbě je důležité strom dobře zalít. Pokud je rostlina roubovaná, zasadíme ji tak, aby byl roub asi 10 cm nad zemí.
Kontejnerovaný stromek
- stromek v květináči můžeme sázet kdykoliv během roku, pokud není půda zmrzlá. Rostlinu vyjmeme z květináče a zkontrolujeme, zda nejsou kořeny zatočené do kruhu; pokud ano, jemně je rozvolníme. Připravíme jámu asi dvakrát větší, než je kořenový bal, na dno přidáme kvalitní vyzrálý kompost a rostlinu zasadíme tak, aby úroveň zeminy kolem nadzemní části rostliny byla na stejné úrovni jako okolní půda. Po výsadbě strom dobře zalijeme. Pokud sázíme kontejnerovanou rostlinu na jaře nebo v létě, je důležité dbát na pravidelnou zálivku.
Výchovný řez
Výchovný řez provádíme v době vegetačního klidu, ideálně během bezmrazého počasí na konci zimy nebo v předjaří. Technika střihu závisí na způsobu zapěstování rostliny u prodejce, na tom, zda již má založenou korunu, a na požadovaném tvaru a velikosti stromu. Pro nižší strom volíme tzv. kotlovitou korunu, což znamená, že odstraníme terminální výhon a na rostlině necháme přibližně 4–5 kosterních výhonů. Následně zkrátíme kosterní výhony zhruba o třetinu, což podpoří jejich rozvětvení. Poté již pouze udržujeme strom prosvětlováním koruny, odstraňováním nevhodně rostoucích a křížících se výhonů. Pokud chceme, aby strom rostl do větší výšky, terminální výhon neodstraňujeme.
Převislé moruše střiháme na jaře, během rašení pupenů. Hlavní výhony zakracujeme přibližně na 6 oček (pupenů), postranní výhony rostoucí z hlavních výhonů pak zkracujeme asi na 4. pupen (cca 5–10 cm).
Jakmile jsou stromky dobře zapěstované, jejich kořeny dokážou čerpat živiny z velké hloubky, a tak se snadno vypořádají i s delšími obdobími sucha. Mladé stromky během veder zaléváme brzy ráno nebo večer.
 |
| mladá moruše (2 roky) |
Možné problémy
Moruše černá je mrazuvzdorná asi do -25°C, moruše bílá až do -29°C. U některých odrůd moruše himálajské/pakistánské se udává mrazuvzdornost pouze do -7°C. Dosti nevyzrálé a ještě nezdřevnatělé výhony jsou na mráz obecně citlivější, a tak je dobré mladý stromek v období silných mrazů zabalit do bílé netkané zahradní textilie. Na zahradě máme jak Moruši černou, tak různé kultivary Moruše bílé a himalájské, a za roky pěstování s nimi nebyl žádný problém, co se týče zimních mrazů. Jediný problém jsem měl s moruší pakistánskou odrůdy „Taiwan Long“, která v zimě 2022 nepřežila mrazy, protože ještě nebyla dostatečně vyzrálá. Naštěstí však obrazila o rok později. U této odrůdy se doporučuje pěstovat ji jako přenosnou rostlinu, což jsem vědomě neudělal.
Velkým problémem (nejen u moruší) může být extrémně teplý nástup jara, jak tomu bylo v dubnu roku 2024, a následný příchod mrazů, které spálily čerstvě narašené výhony ovocných stromů, vinné révy, ořechů a dalších rostlin. V takovém případě je třeba stihnout stromy ochránit, mladší sazenice zabalit do netkané textilie, nebo počkat, až rostlina opět obrazí, což obvykle trvá 3–4 týdny po odeznění mrazů.
Chorobami moruše většinou netrpí, zřídka se však může objevit
bakteriální infekce listů v podobě hnědých skvrn. Infikované listy a
větvičky je nutné ostříhat a spálit. Na moruších se také často objevuje lišejník, může být i na převislé moruši, pokud je koruna příliš zahuštěná a nemůže dovnitř vzduch a slunce. O tom jak stříhat převislé moruše pojednává
tento článek. Až vám morušovník začne plodit, jistě to
přiláká i opeřené strávníky. Dost často si na sladkých moruších také pochutnávají vosy, takže dávejte při sběru pozor.
Chcete vědět kde moruše rostou ve vašem okolí? Podívejte se na mapu morušovníků zde.
Aktualizováno: 24.03.2025
Zdroj: vlastní průzkum, Dendrologie online, Cultivar.guide/mulberry
