Roubování a řízkování ovocných stromů je způsob vegetativního množení, který používáme, aby si rostlina zachovala stejné vlastnosti a kvality, jako má matečná rostlina. Můžeme si tak namnožit oblíbený druh nebo kvalitně plodící odrůdu. Dalším způsobem vegetativního množení rostlin a v případě moruší velmi úspěšným, je vzdušné hřížení. Můžeme také zkusit zasadit semínka moruše a tím nám vznikne rostlina s odlišnými vlastnostmi - semenáč, který můžeme později naroubovat nějakou kvalitnější odrůdou moruše. V tomto článku se s vámi podělím o způsoby množení moruší, které mám vyzkoušené.
Roubování moruší
Roubování moruší se mi osobně ukázalo jako jedna z nejúčinnějších metod množení těchto ovocných stromů.
Ideální doba pro sběr roubů je v období vegetačního klidu, ideálně v prosinci až únoru, kdy jsou rouby ještě nenarašené, tj. pupeny jsou ještě hnědé. Vybíráme rouby o tloušťce tužky z osluněné části stromu. Rouby by měly mít minimálně dvě, maximálně 3 očka (pupeny). Pokud budeme roubovat později, musíme si rouby uskladnit v tmavé chladné místnosti, např. ve vlhkém písku ve sklepě nebo v igelitovém sáčku v lednici. Rouby by se neměly zapařit. Čas na samotné roubování je v únoru/březnu až dubnu, podle počasí a podle zvoleného typu roubování.
Na roubování moruší potřebujeme:
podnož - ideálně dvouletý semenáč moruše bílé nebo řízkovanec, hříženec
čerstvé rouby
roubovací nůž
roubovací pásku
ostré zahradnické nůžky
štěpařský vosk
Podnož by měla být dostatečně silná, průměr by měla mít alespoň 1 cm. Lze samozřejmě použít i silnější podnož - kmínek/kmen už staršího, zapěstovaného stromku. Můžeme si také naroubovat několik druhů moruše na jednu podnož.
Moruši lze roubovat několika způsoby, ale já osobně jsem úspěšně vyzkoušel tyto dvě metody:
Roubování do rozštěpu
provádí se v únoru/březnu, dokud ještě neproudí míza. Tento způsob používám v případě, kdy mám tenký roub nebo když chci naroubovat víc roubů na jednu podnož. Roub seříznu v jeho spodní části dvěma protilehlými svislými řezy do tvaru písmene V (na obrázku níže číslo 1).
Na podnoži si vyberu místo pro roubování a podnož zastřihnu kolmo, aby bylo místo pro roubování čisté a rovné. Zde si vytvořím příčný zářez ve středu podnože - zářez by měl být asi stejně dlouhý jako je délka seříznuté části roubu (na obr. níže č. 2). Pokud je roub stejně silný jako je podnož, nožem si opatrně otevřu zářez a roub do něj vložím tak, aby kůra roubu lícovala s kůrou podnože. Důležitý je kontakt zeleného rostlinného pletiva pod kůrou (kambium). Pokud je podnož silnější než roub, je dobré, aby kůra roubu lícovala s kůrou podnože alespoň na jedné straně. Vždy je důležité, aby se rostlinné pletivo dotýkalo a mohlo tak dojít ke srůstu roubu s podnoží. Rouby nezasouvám úplně nadoraz, ale nechám seříznutou část roubu vykukovat několik mm ze zářezu na podnoži. Pokud je podnož silnější, lze do zářezu zasunout dva rouby, každý do jedné strany zářezu (na obr. níže č. 3).
Vše pevně omotám roubovací páskou, aby roub s podnoží přilehly k sobě (na obr. níže č. 4). Vršek roubu omotávám elastickou páskou (např. Buddy tape) tak, že nechám vykukovat pouze očka. To pomůže tomu, aby roub nevysychal, pokud na něj svítí přímé slunce. Během vegetační sezóny by měl roub obrazit. Výhony nechávám volně růst a řez provádím až v dalších letech. Osvědčilo se mi roubovat na podnože v květináčích, které umístím v březnu do nevytápěného skleníku a nechám je tam až do doby, kdy nehrozí riziko mrazů. Pak je vynesu ven do stínu a nechám je pomalu zvykat na venkovní prostředí. Nechám je volně růst a střih provádím až během konce následující zimy, kdy už je obrost dostatečně silný a zdřevnatělý. Pokud vyrašila všechna očka, vyberu si nejsilnější a nejrovnější výhon, jako budoucí středový výhon a na něm příštím rokem založím korunu.
Roubování za kůru
provádí se v době, kdy už v podnoži začíná proudit míza a kůru podnože lze snadno odchlípnout (toto nelze velmi dobře udělat, když míza ještě neproudí). V roce 2024, kdy bylo brzké a teplé jaro, jsem takto rouboval na konci března. Tento způsob také používám, když mám roub tenčí než podnož. Takto si lze přeroubovat nevhodnou odrůdu, naroubovat vícero odrůd na jednu podnož, atd. Roub seříznu šikmým řezem na protější straně spodního pupenu (na obrázku níže č. 1). Tento řez by měl mít alespoň 2 centimetry. Na řeznou ránu nesahám.
Na podnoži si vyberu místo pro roubování a zastřihnu ji kolmo, aby bylo místo pro roubování čisté a rovné. Zde pak vytvořím nožem svislý zářez v kůře o stejné délce jako je seříznutá strana roubu (na obr. níže č. 2). Nožem odchlípnu kůru po obou stranách řezu a dovnitř zasunu roub tak, že spodní pupen vykukuje ze zářezu (na obr. níže č. 3). Roub nezasouvám příliš hluboko. Když se podívám na jeho zadní stranu, měla by seříznutá část roubu vykukovat několik milimetrů nad podnoží. Kůru k roubu přitisknu a omotám roubovací páskou (na obr. níže č. 4). Lze použít štěpařský vosk k zamazání skulinek, aby se dovnitř nedostala voda, nečistoty, atd. Pokud roubuju přímo venku, kde by na roub svítilo slunce, omotám vršek roubu elastickou páskou a nechám pouze vykukovat očka. Během vegetační sezóny by měl roub obrazit. Výhony necháme volně růst a řez provádím až v dalších letech.
Pěkné instruktážní obrázky k jednotlivým metodám roubování naleznete zde.
MÁTE ROUBY MORUŠÍ NA VÝMĚNU? Pak čtěte zde.
Pěstování moruší ze semen
Množení rostlin semeny je tzv. generativní způsob, používá se v ovocnářství hlavně kvůli pěstování podnoží pro roubování a také zajišťuje biodiverzitu. Ze semínka vám vyroste kříženec, rostlina bude mít odlišné vlastnosti než matečná rostlina. V létě si můžete zasadit semínka ze zralých moruší, které jste si právě natrhali. Ne každý morušovník ale nese klíčivá semínka. Jak to poznat?
Zralé moruše rozmělněte prsty v misce s vodou, aby se semínka oddělila od dužiny. Jsou žlutá až oranžová. Pokud některá semínka klesnou na dno misky, jsou to přesně ta, která vyklíčí. Ta, která plavou na hladině jsou prázdná a nevzejdou.
 |
| semenáče moruší (staré asi 4 týdny) |
Semínka vysejte do předem zalitých sadbovačů pár milimetrů pod povrch substrátu, ideálně pinzetou (osobně se mi to osvědčilo, protože semínka jsou drobná). Povrch substrátu pak lehce přitlačte. Substrát by měl být dobře propustný. Pokud už je venku teplo, můžete nechat semínka v sadbovačích klíčit venku na přímém slunci. Je však nutné je denně zalévat. Pokud je venku chladno, umístěte je do teplé a světlé místnosti. Po 7-14 dnech by měla semínka vyklíčit. Jakmile se objeví pravé listy (ty zubaté na obrázku), můžete rostlinu opatrně přepikýrovat - přesadit do větších květináčů a umístěte je někam do stínu. Nezapomeňte na zálivku. Moruše vypěstovaná ze semínka vám začne plodit asi za 4 až 7 let, ovšem kvalita i vlastnosti plodů budou překvapením. Může se také stát, že vám vyroste pouze samčí rostlina, která neplodí, ale můžete si na ni naroubovat nějakou zajímavou plodící odrůdu.
Letní řízkování polovyzrálými řízky
Polovyzrálé - letní řízky moruše odebíráme během června až července, kdy už je letošní obrost dostatečně silný a není příliš zdřevnatělý. Pokud například v červnu/červenci prosvětlujeme korunu a odstřiháváme nevhodně rostoucí obrost, máme dostatek materiálu k přípravě řízků. Obzvlášť u mladých stromů jsou letorosty dlouhé a tak můžeme z jednoho letorostu vytvořit několik řízků, ideálně z jejich spodní již částečně polozdřevnatělé silnější části. U starších stromů si vybíráme rovné letorosty zhruba o tloušťce tužky.
Jednotlivé řízky si zakrátíme na 4 očka (pupeny). Budou tak asi 15-25 cm dlouhé. Řízek seřízneme vodorovně přímo pod spodním očkem, a můžeme také nožem seškrábnout kůru až na zelené pletivo. Na vrchní straně řízku ponecháme jedno očko s listem, který zakrátíme o polovinu (nebude se příliš odpařovat vlhkost). Spodní část namočíme do kořenového stimulátoru a zasadíme jej do hlubšího květináče s propustným substrátem tak, aby byla tři spodní očka v substrátu. Květináč zalijeme, necháme okapat a zakryjeme jej igelitovým sáčkem, aby se neodpařovala vlhkost. Další možností namísto igelitových sáčků je umístit květináče do hlubokého čirého plastového kontejneru s víkem.
Květináče či kontejner umístíme na stinné místo, třeba na zastíněný balkón. V kontejneru se udrží ideální vlhkost, jen musíme dát pozor, aby řízky nezahnívaly. Klima v kontejneru nebo v sáčku nesmí vyschnout, protože řízky k zakořenění potřebují téměř 100% vlhkost. Zhruba po 2 až 4 týdnech už se mohou objevit nové lístky a my můžeme opatrně zkusit, zda jsou řízky zakořeněné. Opatrně za řízek zatáhneme a pokud se zdá, že "vzdoruje", měl by mít již drobné kořínky. Rostlinu necháme v květináči během vegetační sezóny, zaléváme ji a na zimu je vhodné ji umístit do nevytápěného skleníku, pařníku nebo fóliovníku. Na konečné místo ji vysadíme následující rok nebo až jsou kořeny silnější a nehrozí jejich poničení či okus např. larvami přezimujícími ve volné půdě.
Vzdušné hřížení - účinná metoda množení moruší
Vzdušné hřížení je další velmi účinnou metodou, kterou jsem vyzkoušel během svých nesčetných pokusů namnožit si své oblíbené moruše. Nejen, že úspěšnost byla vždy velmi vysoká, navíc máte 100% jistotu, že výsledná rostlina bude mít totožné vlastnosti, jako rostlina matečná. Připravil jsem pro vás samostatný článek o této metodě, včetně návodu a fotografií a naleznete jej zde. Pokud byste se chtěli podívat na video, na YouTube naleznete spousty videí pod názvem air-layering, marcotting, atd.
 |
| "Air-layering" - moruše bílá |
Podzimní/zimní řízkování dřevitými řízky
Takto připravené řízky zasadíme do květináčů s propustným substrátem (50% perlit/písek + 50% běžný substrát) tak, aby byly spodní tři očka v substrátu. Květináč zalijeme a umístíme do světlé bezmrazé místnosti nebo do skleníku a průběžně kontrolujeme, aby nám substrát nevyschl. Pokud se rostlina na jaře olistí, je to signál, že si vytváří kořenový systém. Po posledních jarních mrazících ji můžeme vynést ven do stínu/polostínu. Na podzim ji můžeme vysadit na konečné stanoviště.
Je také samozřejmě možné, že řízky nezakoření. Občas se stane, že řízek obrazí, ale lístky pak začnou vadnout. Pak je vhodné řízek opatrně vytáhnout ze substrátu a pokud se na něm vytvořil kalus, nezbývá, než řízek opět zasadit a vyčkat, dokud z kalusu nevyraší kořínky. Mnozí pěstitelé doporučují řízky umístit do vytápěného propagátoru. Teplota kolem 20 stupňů Celsia zespoda kořenů (např. topný kabel ve vlhkém písku) a vzdušná vlhkost je důležitá pro ujmutí řízků morušovníku černého.
Řízky můžeme vysadit přímo ven na chráněné místo do záhonu, který zryjeme a přidáme do něj trochu zahradního kompostu a písku, pokud máme těžkou jílovitou půdu. Řízky zasadíme tak, aby byly spodní tři očka pod zemí a vrchní očko (se šikmým řezem) nám vykukovalo. Záhon zalijeme. Během mrazů záhon přihrneme chvojím. Na jaře by se měly řízky olistit, avšak ponecháme je během nové vegetační sezóny na místě a na podzim po shození listů je opatrně vyryjeme a vysadíme na konečné místo.
Řízkování dřevitými řízky můžeme použít pro tyto ovocné keře/dřeviny, popínavé rostliny či stromy: černý, červený nebo bílý rybíz, angrešt, josta, moruše, fík, réva, zimolez, roubinec, jasmín, abélie, dřín, komule (motýlí keř), pámelník, kalina, růže, zlatice (zlatý déšť), topol, platan, vrba.
Očkování
Dalším způsobem množení moruší je očkování na spící očko nebo bdící očko, ale to jsem ještě nevyzkoušel. Až vyzkouším, podělím se s vámi o info.
Aktualizováno: 29.3.2025