Každý zahrádkář jistě někdy zkoušel množit své oblíbené rostliny. K tomu se běžně používají metody řízkování, hřížení, očkování nebo roubování. Některé rostliny je však obtížné takto množit a pro ně je lepší zvolit jiný způsob. V roce 2019 jsem poprvé vyzkoušel způsob vzdušného hřížení (Air-layering či Marcotting) a zaznamenal jsem s ním skvělé výsledky. Chcete si namnožit oblíbený listnatý strom? Máte na zahradě starý umírající strom a chtěli byste jej zachovat do budoucna? Než začnete řezat, likvidovat či přesazovat, vyzkoušejte metodu vzdušného hřížení. Je účinná, moc vás nestojí a nakonec můžete mít nový stromek pro vaši zahrádku. V tomto článku naleznete praktický návod jak hřížit právě moruše a také doporučení z naší vlastní zkušenosti.
Proč vzdušné hřížení?
Je to metoda, která vznikla vylepšením klasického hřížení, kdy se část výhonu ohne k zemi a zahrne hlínou. Rostlina potom zakoření ze spícího pupenu. Tímto způsobem se množí např. ostružiny, zlatice, atd. Ne všechny dřeviny mají však dlouhé výhony, které by dosáhly až k zemi. Princip vzdušného hřížení tedy spočívá v tom, že rostlina zakoření do balu se substrátem umístěného přímo na matečné rostlině. Pro zvýšení úspěšnosti zakořenění je nutné odstranit několikacentimetrový proužek kůry i s rostlinným pletivem, což se v případě klasického hřížení do země neprovádí. Rostlina zakoření přímo do tohoto balu a pak ji můžeme odstřihnout a zasadit.
Potřebujeme:
- ostrý nůž (roubovací)
- igelitové sáčky (nepoužívejte mikrotenové, jsou příliš slabé a mohou se protrhnout)
- ostrý nůž (roubovací)
- igelitové sáčky (nepoužívejte mikrotenové, jsou příliš slabé a mohou se protrhnout)
- provázek/drát
- alobal
- substrát (klasický zahradnický substrát, rašeliník, mech, kokosové vlákno)
- kořenový stimulátor (volitelné)
- substrát (klasický zahradnický substrát, rašeliník, mech, kokosové vlákno)
- kořenový stimulátor (volitelné)
- místo sáčků s provázky můžete použít "air-layering pods"
Postup:
1. Vybereme si zdravý výhon zhruba o tloušťce tužky a pod pupenem odloupneme asi 3cm široký pruh kůry:
Nůž přitlačíme pod pupenem ke kůře a obkroužíme jím
kolem dokola výhonu, až vznikne zářez. Stejným způsobem uděláme druhý
zářez o 3 cm níže a kůru mezi těmito dvěma zářezy prořízneme a odloupneme. Musíme přerušit světle zelené rostlinné pletivo (kambium) nacházející se pod kůrou, až nám zůstane pouze dřevitý povrch, takže je možné obnažené dřevo oškrábat nožem, aby tam žádné pletivo nezůstalo. Právě v místě kolem pupenu se vytvoří kalus a kořínky. Toto místo můžeme ošetřit kořenovým stimulátorem, který růst kořenů urychlí.
2. Místo v oblasti řezu zabalíme do sáčku se substrátem, či do navlhčeného mechového balu. Pokud máme k dispozici klasický substrát, můžeme jím naplnit igelitový sáček až nám vznikne polštářek, který zavážeme. Doprostřed sáčku uděláme svislý řez nožem (asi 5 cm), substrát v místě řezu navlhčíme a zasypeme kořenovým stimulátorem. Můžete použít např. uzavíratelné sáčky "freezer-bags" nebo vychytávku určenou přímo na množení rostlin - "air layering pod". Já osobně jej zatím nezkoušel, ale bude to jistě daleko snadnější.
3. Sáček přiložíme místem řezu na obnažený výhon, který vtlačíme dovnitř a upevníme tak, aby byla rána zakrytá v sáčku se substrátem. Sáček pevně převážeme, aby se neposunul z místa a zabalíme jej do hliníkové fólie. Místo ní můžete použít neprůhledný igelit, který ochrání bal před vysušením od přímého slunce a nebude tolik lákat opeřence, kteří rádi do alobalu klovají.
4. Pokud hřížíme v létě (červen, červenec), můžeme už za cca 4 týdny zkontrolovat, zda se nám vytvořil dostatečný kořenový systém. Opatrně odstraníme vrchní hliníkovou fólii a v sáčku bychom měli vidět, jak vyvinutý kořenový systém máme. Pokud jsme hřížili na podzim/v zimě nebo v předjaří, bude zakořenění trvat déle.
5. Pokud jsou kořeny dobře vyvinuté, rostlinu můžeme odstřihnout těsně pod kořenovým balem. Igelitový sáček opatrně odstraníme abychom nepoškodili kořeny. Pokud není kořenový systém příliš silný, obrost rostliny zakraťte, aby ji kořeny zvládly uživit. Při přesazování rostliny dávejte pozor, abyste nepoškodili kořínky, které jsou křehké a mohly by se utrhnout. Květináč je vhodné umístit do stínu, aby se rostlina aklimatizovala a na podzim ji můžete vysadit na konečné místo.
Zajímají vás další způsoby množení moruší? Přečtěte si článek zde
PRAKTICKÉ TIPY - CO MÁM VYZKOUŠENO:
Třešeň - ideální doba pro hřížení je jaro (březen). Rostlina potřebuje více času k vytvoření kořenů, cca 5 měsíců. Kořeny můžete zkontrolovat například v srpnu, ale doporučujeme je nechat dobře vyvinout. Nová rostlina se může vysadit např. na podzim na konečné místo.
Moruše, fíkovník - ideální doba pro hřížení je léto (červen-červenec). Zakořenit by měla asi po 4 týdnech. Samozřejmě můžeme hřížit i na jaře (březen-duben), ale počítejme s delší dobou zakořenění. U moruší nedoporučujeme podzimní hřížení, protože se nám stalo, že rostlina během zimy vytvořila tak silný kalus, že se kambium opět zcela obnovilo a spojilo, rostlina pokračovala v růstu a nevytvořila kořeny.
Líska - ideální doba je podzim, rostlina přes zimu vytvoří kalus ze kterého zakoření během příští vegetační sezóny. V červenci už by měla mít dobře vyvinutý kořenový systém, viz úvodní obrázek nahoře.
U nových sazenic vytvořených hřížením je nutné je po vysazení dobře zalévat - což také záleží na sezóně. Rozhodně je však nenechte svému osudu, protože by vám mohly uschnout a vaše práce by přišla vniveč.
