S příchodem jara rozkvétá tento nenápadný keř drobnými žlutými kvítky, aby koncem léta a na začátku podzimu dozrály jeho podlouhlé červené plody. Řeč je o Dřínu obecném a jeho dřínkách – ovoci, které u nás stále není příliš známé a v obchodech na něj narazíte jen zřídka. Přitom jde o zajímavé, aromatické a na vitamin C bohaté ovoce, které nabízí mnoho možností využití. Co tedy s úrodou dřínek? Podívejme se, jak je můžeme zpracovat.
Zajímavá ovocná dřevina, v ČR chráněná
Dřín obecný (Cornus mas), zvaný také Dřín jarní, je teplomilná ovocná dřevina, rozšířená v teplejších oblastech Evropy a také v Čechách a na jižní Moravě. V Českém středohoří roste na sušších a kamenitých půdách převážně v okrajových částech lesů. Může narůst až do výšky 6 - 7 metrů.
Narazíte na něj i v městských parcích nebo u škol. Tento rozkladitý opadavý keř začíná kvést časně na jaře, kdy se jeho nažloutlé pupeny nalévají, během března se otevírají a kvetou ještě před vyrašením listů. Ty začínají růst během dubna.
Během vegetační sezóny jsou listy na líci sytě zelené a na rubu světlé. Listy některých odrůd Dřínu se na podzim barví do červena. Dřín obecný je v ČR zákonem chráněnou dřevinou, patří do seznamu ohrožených druhů.
 |
| kvetoucí keř Dřínu obecného (březen 2022) |
Ovoce plné vitamínů
Plody zvané dřínky dozrávají od konce srpna a během září. Jsou to 1 - 3 cm velké peckovice, podobné olivám. Mají červenou až karmínovou barvu, vypadají jako protáhlé třešně nebo chcete-li červené olivy. Uvnitř se nachází protáhlá tvrdá podélně rýhovaná pecka.
Chuť ovoce je sladkokyselá, natrpklá, kořenitá, aromatická a velmi osvěžující. Červené dřínky jsou kyselé, tmavě červené až karmínové jsou příjemně sladké. Dřínky obsahují velké množství vitamínu C a další minerální látky a proto jsou nejvhodnější k přímé konzumaci. Pro někoho však mohou být dost kyselé.
Dají se zpracovat na džem, sirup, čaj, kompot nebo koření. Na Slovensku se z dřínků pálí alkoholický nápoj "Drienkovica". Dřín se zavařuje i naslano, což bylo u nás využíváno jako náhrada oliv. Ideální doba pro sběr dřínků je během srpna a září, kdy dozrávají. Poté co ztmavnou, začnou samy opadávat na zem. V některých zemích se sklízí podobně jako olivy nebo moruše - sbírají se z plachty rozprostřené pod keřem. Čerstvě spadané dřínky jsou lesklé, zatímco starší plody mají matnou barvu.
 |
| zrající dřínky (srpen 2022) |
Jak pěstovat Dřín
Dřín obecný (Cornus mas) dnes běžně seženete v zahradnictví. Jsou k dispozici jak semenáče, vhodné například pro roubování nebo do živých plotů, tak nejrůznější roubované odrůdy - velkoplodé, žlutoplodé, atd. Zajímavé jsou ukrajinské, polské a bulharské odrůdy. Na zahradě pěstuji několik odrůd dřínů a (zatím) bezkonkurenčně nejlepší je odrůda Kazanlak. Jde o bulharskou velkoplodou odrůdu, která se vyznačuje protáhlými plody červené barvy, hruškovitého tvaru. Dřín je nenáročný na pěstování, bude se mu dařit na slunném nebo polostinném stanovišti, v oblastech cca do 600 m n. m. Ve vyšších polohách je vhodné umístit jej na chráněné stanoviště.
Vyhovují mu sušší i kamenité půdy, ale z vlastní zkušenosti vím, že se spokojí i s vlhčí půdou. První roky po výsadbě se může zdát, že roste pomalu. Jakmile si vytvoří dostatečný kořenový systém, svůj růst zrychlí a brzy se objeví první plody (u roubovaných odrůd už za 2 roky po výsadbě). Semenáče začínají plodit o dost později. V období dlouhotrvajícího sucha je vhodné mladý keř zalévat, stejně jako jiné čerstvě zasazené ovocné stromy a keře. Některá zahradnictví uvádí, že je vhodné zasadit více keřů pro zvýšení plodnosti, protože není jistá jeho samosprašnost. V takovém případě dříny vysazujeme na vzdálenost 3 - 5 m od sebe.
Dřín je důležitá medonosná rostlina, jeho květy jsou obzvlášť v brzkém jaře vyhledávané včelami. Bývá vysazován pro zpevnění svahů, hodí se do sadů, parků, živých plotů. Není třeba jej prořezávat, ale výchovný řez při výsadbě zvládá velmi dobře. Lze ho pěstovat jako keř, což je jeho přirozená tendence, ale může se také pěstovat na kmínku jako stromek. Takový krásně zapěstovaný strom jsem v objevil v Litoměřicích u 3. ZŠ.
RECEPTY
Sušené dřínky na čaj
Dřínky obsahují poměrně vysoké množství vitamínu C. Tepelným zpracováním a zejména sušením se však část vitamínu C ztrácí, přesto mohou být sušené dřínky zajímavým zdrojem dalších přírodních látek. Podobně jako ze šípků si z nich můžeme připravit jednoduchý ovocný čaj. Pro tuto verzi čaje není nutné dřínky pracně vypeckovávat.
Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a osušíme. Sušíme je v sušičce na ovoce při střední teplotě, dokud nejsou dobře vysušené. Celé sušené dřínky můžeme skladovat v uzavřené nádobě na suchém a tmavém místě.
Na přípravu čaje stačí přibližně jedna polévková lžíce sušených dřínek, které zalijeme vroucí vodou a necháme několik minut vylouhovat. Podle chuti můžeme čaj osladit například medem.
Dřínkový kompot
Toto je tradiční recept na přípravu kompotu, který mám od kamaráda z Bulharska. Je to zjednodušená varianta bez přípravy cukrového nálevu. V některých zemích připravují dřínkové kompoty ve velkých 5l sklenicích.
Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a nasypeme je do čistých zavařovacích sklenic. Na dřínkovém kompotu je nejlepší osvěžující šťáva, proto sklenice plníme z 1/3, maximálně z 1/2, aby bylo šťávy co nejvíce. Ovoce v kilových sklenicích zasypeme cca 4 lžícemi cukru. Sklenice zalijeme převařenou vodou zhruba 1 cm pod okraj a zavíčkujeme. Sterilujeme v parní nebo vodní lázni cca 20 minut. Poté sklenice vyjmeme a otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Kompoty skladujeme na tmavém a chladném místě.
Dřínkový džem
Tento recept je trošku pracnější, protože je nutné zbavit ovoce pecek. Dřínkový džem je výborný v kombinaci se sladkým pečivem a skvěle se hodí ke zvěřině.
Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a vložíme do nízkého hrnce se širokým dnem. Zalijeme je vodou tak, aby byly ponořené a vše pomalu přivedeme k varu. Vaříme na mírném stupni, dokud ovoce nezměkne a bude možné oddělit pecky od dužiny např. za pomoci metličkového mixéru. Hmotu lehce zředíme vodou a přecedíme (propasírujeme) přes síto nebo cedník, abychom se zbavili pecek. Do získaného ovocného pyré přidáme cukr, v poměru 2/1. Pokud máme 2 kg ovoce, přidáme 1 kg cukru a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Můžeme přidat želírovací prostředek, já však osobně preferuji šťávu z 1 velkého citronu. Ten do směsi vymačkám a dobře promíchám, krátce povařím a hrnec odstavím.
Džem plníme do čistých skleniček, zavíčkujeme a můžeme krátce sterilovat v parní lázni. Postačí 15 minut, aby se víčka zatáhla. Tento krok však můžeme vynechat a naplněné skleničky rovnou postavit dnem vzhůru a nechat je vychladnout. Džem skladujeme na chladném tmavém místě.
Dřínkové olivy
Dřínky lze připravit podobným způsobem jako olivy. Po fermentaci dostanou příjemně slanou, nakyslou chuť a jsou výborné jako chuťovka k pečivu, sýrům nebo masu. Příprava je přitom velmi jednoduchá.
Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a vložíme do čisté sklenice. Připravíme si silný solný nálev – na 1 litr vody použijeme 250 g soli. Sůl dobře rozmícháme ve vodě a nálevem dřínky zalijeme tak, aby byly všechny ponořené. Sklenici uzavřeme a necháme přibližně 10 dní fermentovat při pokojové teplotě, ideálně na tmavším místě mimo přímé slunce. Během kvašení se mohou objevit bublinky a nálev může lehce změnit vůni i vzhled, což je přirozenou známkou probíhající fermentace.
Po přibližně 10 dnech dřínky slijeme a necháme dobře okapat. Poté je přendáme do čisté sklenice, přidáme několik stroužků česneku a podle chuti můžeme přidat také snítku bylinek, například tymiánu nebo rozmarýnu. Vše zalijeme kvalitním olivovým olejem tak, aby byly dřínky ponořené. Sklenici uzavřeme a necháme ještě několik dní odležet, aby se propojily všechny chutě.
Dřínkové olivy skladujeme v chladu a používáme podobně jako klasické olivy – jako součást studených mís, k sýrům, pečivu nebo jako přílohu k masu.
Poznámka: Dřín obecný je v České republice chráněný. Nejlepší je proto zpracovat dřínky z vlastního pěstovaného stromu, případně z jiného legálního zdroje. Plody z volně rostoucích dřínů netrháme.
Dřínkový likér
Dřínkový likér má krásnou rubínovou barvu, výraznou ovocnou vůni a příjemně nakyslou chuť. Nejlepší je připravit ho z dobře vyzrálých, měkkých dřínek.
Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a nasypeme do větší čisté sklenice. Přidáme cukr, sklenici uzavřeme a necháme několik dní stát při pokojové teplotě. Během této doby dřínky pustí šťávu a cukr se postupně rozpustí. Sklenici můžeme každý den lehce protřepat.
Jakmile dřínky pustí dostatek šťávy, zalijeme je kvalitním alkoholem, například vodkou nebo bílým rumem. Alkohol by měl ovoce zcela zakrývat. Sklenici uzavřeme a necháme několik týdnů až měsíců odležet na tmavém místě při pokojové teplotě. Čas od času sklenicí protřepeme.
Po několika týdnech likér ochutnáme. Pokud je chuť dostatečně výrazná, dřínky slijeme a likér přefiltrujeme přes jemné sítko nebo čistou látku. Necháme ještě několik týdnů odležet, aby se chuť zakulatila, a poté stočíme do čistých lahví.
Dřínkový likér skladujeme v chladu a temnu. Nejlepší bývá po delším odležení.
zdroj: wikipedie, dendrologie online, vlastní průzkum a zkušenosti
foto: PL
