Bazalka je královnou bylinek. Namnožte si oblíbenou bazalku pro nekonečnou zásobu. Jak na to?

Bazalka je velmi populární aromatická bylinka, známá již ve starověkém Římě, Egyptě nebo v Indii. Odtud se dostala do Evropy v 16. století. Má peprně kořenitou chuť, používá se čerstvá do salátů či k přípravě pesta, do dresinků, omáček a k dochucení pokrmů. Je typická pro středomořskou kuchyni, spolu s tymiánem, rozmarýnem a oreganem.  Fantastická je v kombinaci s rajčaty. Věděli jste, že si bazalku můžete snadno namnožit a mít tak téměř nekonečnou zásobu? Ukážeme si, jak na to, abyste ji již nemuseli kupovat stále dokola.




Oblíbená bylinka ve středomoří


Slovo bazalka pochází z řeckého basileus - král. Právě v Řecku a v celém středomoří je velmi využívána. Daří se jí v teplejších oblastech, protože nemá ráda teploty pod 10 stupňů. Obzvlášť v řecké a italské kuchyni naleznete mnoho pokrmů, které jsou touto bylinkou ochucené a bez ní by to prostě nebylo ono. Pokud bych měl jmenovat jen několik jídel, byl by to řecký "briam", italský salát "caprese", rajčatová polévka, pečená zelenina nebo pizza. U nás se bazalka pěstuje jako jednoletka, avšak za určitých podmínek ji lze pěstovat i několik let. Bazalka pravá, někdy označována jako vonná, podporuje trávení, působí proti nadýmání, nespavosti a také prý dokáže navodit dobrou náladu. Bývala také označována jako afrodiziakum. Obsahuje např. silice, třísloviny, flavonoidy nebo éterické oleje. 


Pěstování v českých podmínkách


Bazalku můžete pěstovat v květináči nebo na záhoně. Dost rychle a bohatě koření, takže pokud ji budete pěstovat v květináči, během sezóny zkontrolujte, jestli kořínky nevylézají z otvorů na dně květináče a pokud už se derou ven, je čas ji přesadit do většího. 

Bazalka si velmi rozumí s rajčaty. Upřednostňuje slunné a výhřevné stanoviště, ale pokud je v květináči, je vhodné chránit ji před silným poledním sluncem, které substrát v květináči rychle vysuší. Pěstovat ji můžete v klasickém substrátu, do kterého je vhodné přidat díl zahradního kompostu a díl písku. Na dno květináče je vhodné dát drenážní vrstvu v podobě kamínků nebo keramzitu. Přestože je dobré ji často zalévat, hlavně během horkých letních dnů, bazalka nesnese mít kořeny ve vodě. Pokud začnou zahnívat, bazalka začne slábnout a vadnout, a mohla by zajít. Pokud začne bazalka nasazovat na květ, je vhodné ji zaštipovat, aby se rozvětvila a příliš nezhořkla. 

Bazalku můžete pěstovat po celou vegetační sezónu venku a na podzim ji přeneste do světlé místnosti nebo do temperovaného skleníku či zimní zahrady, kde teplota neklesne pod 10 stupňů Celsia. V tuto dobu i před vlastním přenesením do místa přezimování je vhodné bazalku nepřelít, ideálně nechat substrát v květináči lehce proschnout, protože z vlastní zkušenosti vím, že v chladnějším prostředí je velmi náchylná na "nastydnutí" a přemokření. Bazalka potřebuje světlo a tak se může stát, že vám přes zimu nevydrží nebo se bude za světlem natahovat. Můžete si ji však nařízkovat a mladou sazenici vysadit zase na jaře. 




Bazalka řecká sloupovitá


Bazalka Greek Columnar
Nedávno jsem objevil druh bazalky, který během sezóny vytváří nové a nové výhony, skvěle se větví a téměř vůbec nenasazuje na květ. Tento druh je právě nejvhodnější pro pěstování jako trvalka. Jedná se o Bazalku řeckou "sloupovitou" (Basil Greek Columnar), která je v ČR zatím velmi těžko k sehnání (nezaměňovat s bazalkou řeckou kompaktní - drobnolistou). Viděl jsem ji v Řecku v květináčích a na záhonech. Byla bohatě větvená, téměř metr vysoká a ta vůně - naprostá fantazie. Tato bazalka tvoří dlouhé vzpřímené sloupovité výhony (odtud její název) a málokdy kvete, tudíž téměř nelze získat semena. Lodyha je zeleno-fialová, listy sytě zelené s výrazným žilkováním. Jak si můžete všimnout na fotce, vypadá jinak než klasická italská bazalka, kterou známe ze supermarketů.  Namnožil jsem si jí, takže ji již shánět nemusím. Níže si přečtěte, jak snadné to je.





Druhy bazalek


Kromě klasické bazalky na trhu existuje mnoho dalších odrůd, kultivarů nebo hybridů, odlišujících se chutí a vůní - od klasické, přes skořicovou, anýzovou, až k citrónové. Většina z nich vám během sezóny vykvete, např.:

Britská (British) – má světle zelené lístky podobné italské bazalce, příjemnou bazalkovou vůni a chuť

Citronová (Lime) – má světle zelené listy a výraznou citrónovou vůni

Červenolistá (Dark Opal/Purple) – má fialové listy, fialovou lodyhu a výraznou bazalkovou vůni a chuť

Drobnolistá kompaktní Řecká (Greek Compact)– má drobné zelené lístky, vytváří menší kulovité kompaktní keříčky. Má výraznou bazalkovou vůni a chuť.

Queen of Sheeba – její listy se podobají listům majoránky, avšak jsou hladké. Má bazalkovou, lehce anýzovou vůni a chuť.

Thajská (Siam Queen) – listy má podobné jako Queen of Sheeba, stonek má do fialova. Má výraznou anýzovou vůni a chuť.


Jak si bazalku jednoduše namnožit?


Vyberte si výhonek alespoň se třemi patry listů. Spodní dvě patra listů u stonku odštípněte nebo odstřihněte a ponechte pouze vrcholovou část listů.

  

Řízky dejte do malé skleničky s vodou tak, aby nebyly vrcholové lístky ponořené ve vodě a skleničku nechte v pokojové teplotě u světlého okna. Během týdne až dvou by se měly objevit první kořínky. Jsou jemné, takže vyčkejte alespoň 14 dní a pak rostlinku zasaďte do květináče. 

Pokud si tímto způsobem množíte bazalku na podzim, nebojte se ji nechat přes celou zimu ve skleničce s vodou. Vodu ve skleničce vyměňte alespoň jednou za týden a nechte bazalku na světlém místě, při teplotě cca 15 stupňů. Vydrží vám takto až do jara, kdy si ji můžete zasadit do květináče. 

Pak je důležité nechat ji postupně zvykat venkovním teplotám např. během dne (ne přes noc), pokud už teploty neklesají pod 10 stupňů, třeba na chráněném okenním parapetu, kde nehrozí že jí spálí první jarní slunce. Stejným způsobem si můžete množit například mátu, tymián nebo rozmarýn (i když u něj jsem tak vysoké procento úspěšnosti neměl).

  


Když bazalku zaštipuju, větvičky nikdy nevyhazuju. Buď je využiju v kuchyni nebo je nechám zakořenit. Tak si zajistím zásobu tohoto výtečného koření po celou sezónu. Řízkování je skvělá metoda jak si bylinky namnožit. Nemusíte čekat až vám vyklíčí a budete mít jistotu, že má rostlina stejné vlastnosti jako druh, ze kterého jste řízky odebrali.