Historie hradu Košťálov

Hrad Košťálov se tyčí na strmé 448 m vysoké skále nad vsí Jenčice, poblíž Třebenic a tvoří tak malebnou dominantu zdejšího kraje na úpatí Českého středohoří. Příkrá skála bývá ztotožňována s horou Přípkem z Kosmovy kroniky. Ke hradu Košťálov se váže několik pověstí. Na hradě měla podle pověsti trávit čas i neteř kněžny Libuše, Běla s manželem Košálem.



Ve starých kronikách je možné najít zmínku o dřevěné tvrzi župy Trebenické, vzniklé za vlády Boleslava II. na území Lutomericů a na vrchu Košál. Později byl název vrchu zkomolen do dnešní podoby Košťál. V polovině 13. století zde měla být za vlády Václava II. vystavěna tvrz kamenná. V dalších letech 1253 - 1420 zde sídlili královští purkrabí, jako například Aleš ze Slavětína. Kronika v letech 1276 - 1303 pak připomíná jistého Petra z Košálu. Hrad zvaný Košťál je poprvé připomínán roku 1372, kdy blesk spálil špice dlouhých škorní (tehdejší módní obuvi) hradnímu purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho manželce. Tato příhoda dala vzniknout pověsti o potrestání lidské pýchy a marnivosti. Aleš ze Slavětína se kvůli sporu s duchovním dostal do klatby a je o něm v souvislosti s hradem Košťálov zmínka ještě v letech 1378 a 1380. Hrad Košťálov je donjonový typ hradu, což je obytná věž čtvercového nebo obdélníkového tvaru, z čehož vyplývá, že hrad byl pravděpodobně postaven již na počátku 14. století.

Hned pod skalním masivem je návrší, kde se rozkládal dolní hrad. V 19. století zde byl prováděn archeologický průzkum, který dle nalezených předmětů naznačuje existenci kuchyně, kovárny a sklepa. K dolnímu hradu náležel rybník, vzniklý uzavřením existující rokle půlkruhovitou hrází, studna, několik bran, obytné domky a opevnění. Stavba horního hradu na skále se dochovala lépe a jak je z fotografií a maleb z 19. století patrné, stavba byla třípatrová. Před horním hradem v severovýchodním rohu stojí parkánový objekt o síle zdi téměř 5 metrů. Na západní straně hradu se nacházela střílna. Stavba hradu jako je Košťálov tedy nebyla levnou záležitostí a nemohl jej postavit drobný šlechtic, čemuž nasvědčuje i existence hradního purkrabího. V literatuře se objevují názory, že to byl hrad královský, avšak pro to nejsou důkazy. V 15. století patřil hrad Kaplířům ze Sulevic a během jejich držení byl hrad roku 1422 obléhán husity. Kaplířové také získali městečko Třebenice. Vzniklo tak větší panství, pro něž byl Košťálov vojenskou oporou a Třebenice se staly městským střediskem. V rodě Kaplířů se hrad udržel i dále, i když Třebenice Kaplířové ztratili roku 1460 a po roce 1547 je získal opět klášter sv. Jiří. V roce 1486 došlo k rozdělení kaplířovského panství a hrad Košťálov připadl třem bratrům. Dobeš Kaplíř, majitel Sulevic, měl sídlo ve velkém domě v dolním hradě, Jan Kaplíř, majitel Čížkovic, měl přebývat též na dolním hradě v dolním domku. Zdislav Kaplíř pobýval v horním hradě. Později přešel hrad na Zdislavovy syny Jana a Mikuláše. Protože hrad přestal vyhovovat zvýšeným nárokům nových majitelů, byly u dvora a vsi Košťálova u Jenčic postaveny dvě tvrze. Hrad chátral a během třicetileté války byl již pustý. 

Pověst o bleskem spálených škorních si můžete přečíst zde.