O pánu z hradu Skalka a jeho pokladu

Zřícenina hradu Skalka stojí nad zámečkem ve Vlastislavi na ostré skále, která mu dala jméno. Dnes z hradu zbyla pouze věž, o které se vypráví, že měla kdysi ve své spodní části hladomornu. Z tohoto místa je krásný výhled do údolí pod Sutomí.  Tato pověst vypráví o bohatém pánovi ze Skalky a jeho pokladu...


Kdysi dávno, před mnoha a mnoha věky, žil na hradu Skalce u Vlastislavi pán tuze bohatý a známý široko daleko svou zvláštní, trošku bláznivou povahou. O hradním pánovi si prostí lidé vypravovali, že se na svém sídle stýká s čerty, duchy i trpaslíky. Snad tomu tak skutečně bylo, kdo ví. Ale právě od těch dob se vypravuje příběh o tom, jak pán ukryl svůj poklad hluboko do nitra vrchu.

Tenkrát prý již po několik nocí nemohl oka zamhouřit, protože se mu hlavou stále honily myšlenky, kam své veliké bohatství skryje před loupežníky a zloději. Nastala právě úplňková noc, když na dveře pánovy komnaty někdo tiše zaklepal. Za okamžik se s vrzáním dveře pootevřely a v pokoji stanul skřítek s maličkou svíčkou v ruce a začal pánovi vypravovat, kdo je a proč přichází. "Vzácný pane, jsem skřítek ze zdejšího vrchu a spolu se spoustou dalších bratříčků žiji již po dlouhá staletí pod zemí. Zatím nikdo si naši pomoc nežádal, ale teď, když si nevíš rady kam schovat svůj poklad, přispěchal jsem ti na pomoc. Pokud budeš chtít, ukryjeme celé bohatství do nitra vrchu pod věží tak dobře, že jej nikdo kromě tebe nikdy nenajde." Pán se zaradoval, po tváři se mu mihl lehký úsměv a svolil, aby se skřítci o velké jmění postarali. Krátce po půlnoci již bylo všechno na jedné hromadě a snad milion droboučkých mužíčků se objevilo v pánově komnatě. Zanedlouho všechno odnosili do podzemí a pán ulehl k blaženému spánku.

Od těch časů se prý poklad ukrývá pod zemí v tajné síni a dosud jej nikdo nenašel. Skřítci ho bedlivě střeží ve dne i v noci a nedovolí, aby byli odhaleni.

zdroj: internet