Plody Dřínu obecného dozrávají: Jak chutnají a jak je zpracovat?

S nástupem jara tento keř rozkvetl drobnými žlutými kvítky a během pozdního léta a nadcházejícího podzimu je čas zrání jeho plodů, které málokdo zná. Řeč je o Dřínu obecném a jeho ovoci, zvaném dřínky. Ty však v obchodech nenajdete. Pořiďte si tento nepříliš známý ovocný keř a ochutnejte vitamíny nabité ovoce, o kterém jste možná ani nevěděli. Co s velkou úrodou dřínků? Jak je zpracovat? 




Zajímavá ovocná dřevina, v ČR chráněná

Dřín obecný (Cornus mas), zvaný také Dřín jarní, je teplomilná ovocná dřevina, rozšířená v teplejších oblastech Evropy a také v Čechách a na jižní Moravě. V Českém středohoří roste na sušších a kamenitých půdách převážně v okrajových částech lesů. Může narůst až do výšky 6 - 7 metrů. Narazíte na něj i v městských parcích nebo u škol. Tento rozkladitý opadavý keř začíná kvést časně na jaře, kdy se jeho nažloutlé pupeny nalévají, během března se otevírají a kvetou ještě před vyrašením listů. Ty začínají růst během dubna. Během vegetační sezóny jsou listy na líci sytě zelené a na rubu světlé. Listy některých odrůd Dřínu se na podzim barví do červena. Dřín obecný je v ČR zákonem chráněnou dřevinou, patří do seznamu ohrožených druhů. 


kvetoucí keř Dřínu obecného (březen 2022)


Ovoce plné vitamínů

Plody zvané dřínky dozrávají od srpna do září. Jsou to 1 - 3 cm velké peckovice, podobné olivám. Mají červenou až karmínovou barvu, vypadají jako protáhlé třešně nebo chcete-li červené olivy. Uvnitř se nachází protáhlá tvrdá podélně rýhovaná pecka. Chuť ovoce je sladkokyselá, natrpklá, kořenitá, aromatická a velmi osvěžující. Červené dřínky jsou kyselé, tmavě červené až karmínové jsou příjemně sladké. Dřínky obsahují velké množství vitamínu C a další minerální látky a proto jsou nejvhodnější k přímé konzumaci. Pro někoho však mohou být dost kyselé. Dají se zpracovat na džem, sirup nebo kompot. Na Slovensku se z dřínků pálí alkoholický nápoj "Drienkovica". Dřín se zavařuje i naslano, což bylo u nás využíváno jako náhrada oliv. Ideální doba pro sběr dřínků je během srpna a září, kdy dozrávají. Poté co ztmavnou, začnou samy opadávat na zem. V některých zemích se sklízí podobně jako olivy nebo moruše - sbírají se z plachty rozprostřené pod keřem. Čerstvě spadané dřínky jsou lesklé, zatímco starší plody mají matnou barvu.



zrající dřínky (srpen 2022)



Jak pěstovat Dřín

Dřín dnes běžně seženete v zahradnictví. Jsou k dispozici jak semenáče, vhodné například pro roubování nebo do živých plotů, tak nejrůznější roubované odrůdy - velkoplodé, žlutoplodé, atd. Zajímavé jsou ukrajinské, polské a bulharské odrůdy. Dřín je nenáročný na pěstování, bude se mu dařit na slunném nebo polostinném stanovišti, v oblastech cca do 600 m n. m. Ve vyšších polohách je vhodné umístit jej na chráněné stanoviště. Vyhovují mu sušší i kamenité půdy, ale z vlastní zkušenosti vím, že se spokojí i s vlhčí půdou. První roky po výsadbě se může zdát, že roste pomalu. Jakmile si vytvoří dostatečný kořenový bal, svůj růst zrychlí a brzy se objeví první plody (u roubovaných odrůd už za 2 roky po výsadbě). Semenáče začínají plodit o dost později. V období dlouhotrvajícího sucha je vhodné mladý keř zalévat, stejně tak jako jiné čerstvě zasazené ovocné stromy a keře. Některá zahradnictví uvádí, že je vhodné zasadit více keřů pro zvýšení plodnosti, protože není jistá jeho samosprašnost. V takovém případě Dříny vysazujeme na vzdálenost 3 - 5 m od sebe. Dřín je důležitá medonosná rostlina, jeho květy jsou obzvlášť v brzkém jaře vyhledávané včelami. Bývá vysazován pro zpevnění svahů, hodí se do sadů, parků, živých plotů. Není třeba jej prořezávat, ale výchovný řez při výsadbě zvládá velmi dobře. Lze ho pěstovat jako keř, což je jeho přirozená tendence, ale může se také pěstovat na kmínku jako stromek. Takový krásně zapěstovaný strom jsem v objevil v Litoměřicích u 3. ZŠ.



Dřínkový kompot

Toto je tradiční recept na přípravu kompotu, který mám od kamaráda z Bulharska. Je to zjednodušená varianta bez přípravy cukrového nálevu. V některých zemích připravují dřínkové kompoty ve velkých 5l sklenicích.

Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a nasypeme je do čistých zavařovacích sklenic. Na dřínkovém kompotu je nejlepší osvěžující šťáva, proto sklenice plníme z 1/3, maximálně z 1/2, aby bylo šťávy co nejvíce. Ovoce v kilových sklenicích zasypeme cca 4 lžícemi cukru. Sklenice zalijeme převařenou vodou zhruba 1 cm pod okraj a zavíčkujeme. Sterilujeme v parní nebo vodní lázni cca 20 minut. Poté sklenice vyjmeme a otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Kompoty skladujeme na tmavém a chladném místě. 




Dřínkový džem

Tento recept je trošku pracnější, protože je nutné zbavit ovoce pecek. Dřínkový džem je výborný v kombinaci se sladkým pečivem a skvěle se hodí ke zvěřině.

Dřínky omyjeme, zbavíme stopek a vložíme do nízkého hrnce se širokým dnem. Zalijeme vodou tak, aby byly ponořené a pomalu přivedeme k varu. Vaříme na mírném stupni, dokud ovoce nezměkne a bude možné oddělit pecky od dužiny za pomoci metličkového mixéru. Hmotu lehce zředíme vodou a přecedíme přes cedník, abychom se zbavili pecek. Do získaného ovocného pyré přidáme cukr, v poměru 2/1. Pokud máme 2 kg ovoce, přidáme 1 kg cukru a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Můžeme přidat želírovací prostředek, já však osobně preferuji šťávu z 1  velkého citronu, protože nechci používat chemii. Džem plníme do čistých skleniček, zavíčkujeme a můžeme krátce sterilovat v parní lázni. Postačí 15 minut, aby se víčka zatáhla. Tento krok však můžeme vynechat a naplněné skleničky rovnou postavit dnem vzhůru a nechat je vychladnout.



zdroj: wikipedie, dendrologie online, vlastní průzkum a zkušenosti