Letní řízkování polovyzrálými řízky
![]() |
polodřevitý řízek moruše |
Jednotlivé řízky si přiravujeme tak, aby měl každý 4 očka (pupeny). Budou tak asi 15-30 cm dlouhé. Řízek seřízneme vodorovně přímo pod spodním očkem, a na vrchní straně ponecháme jedno očko s listem, který zakrátíme o polovinu (nebude se příliš odpařovat vlhkost). Spodní část namočíme do kořenového stimulátoru a zasadíme jej do hlubšího květináče s propustným substrátem tak, aby byla tři spodní očka v substrátu. Květináč zalijeme, necháme okapat a zakryjeme jej igelitovým sáčkem, aby se neodpařovala vlhkost. Další možností namísto igelitových sáčků je umístit květináče do hlubokého čirého plastového kontejneru s víkem.
Květináče či kontejner umístíme na stinné místo, třeba na zastíněný balkón. V kontejneru se udrží ideální vlhkost, jen musíme dát pozor, aby nezačly řízky zahnívat. Zhruba po 2 až 4 týdnech už se mohou objevit nové lístky a my můžeme opatrně zkusit, zda jsou řízky zakořeněné. Opatrně za řízek zatáhneme a pokud se zdá, že "vzdoruje", měl by mít již drobné kořínky. Rostlinu ponecháme v květináči během vegetační sezóny, zaléváme ji a na konečné místo ji vysadíme na podzim, to už by měla mít dostatečný kořenový systém a bez problémů se ujme.
Podzimní/zimní řízkování dřevitými řízky
Takto připravené řízky zasadíme do květináčů s propustným substrátem (50% perlit + 50% běžný substrát) tak, aby byly spodní tři očka pod substrátem, květináč zalijeme a umístíme do světlé bezmrazé místnosti nebo do skleníku a průběžně kontrolujeme, aby nám substrát nevyschl. Pokud se rostlina na jaře olistí, je to signál, že si vytváří kořenový systém. Po posledních jarních mrazících ji můžeme vynést ven, avšak ne na přímé slunce - rostlinu umístíme např. do polostínu, aby si postupně zvykala na sluneční paprsky a na podzim ji můžeme vysadit na konečné stanoviště.
Řízky můžeme vysadit přímo ven na chráněné místo do záhonu, který zryjeme a přidáme do něj trochu zahradního kompostu a případně písku, pokud máme těžkou jílovitou půdu. Řízky zasadíme tak, aby byly spodní tři očka pod zemí a vrchní očko (se šikmým řezem) nám vykukovalo. Záhon zalijeme. Během mrazů záhon přihrneme chvojím. Na jaře by se měly řízky olistit, avšak ponecháme je během nové vegetační sezóny na místě a na podzim po shození listů je opatrně vyryjeme a vysadíme na konečné místo.
Řízkování dřevitými řízky můžeme použít pro tyto ovocné keře/dřeviny, popínavé rostliny či stromy: černý, červený nebo bílý rybíz, angrešt, josta, moruše, fík, réva, zimolez, roubinec, jasmín, abélie, dřín, komule (motýlí keř), pámelník, kalina, růže, zlatice (zlatý déšť), topol, platan, vrba.
Nejúčinnější metoda množení moruší? Zkuste vzdušné hřížení!
I když se úplně nejedná o řízkování, vzdušné hřížení je asi nejúspěšnější metodou, kterou jsem vyzkoušel během svých nesčetných pokusů namnožit si své oblíbené moruše. Nejen, že úspěšnost byla vždy velmi vysoká, navíc máte 100% jistotu, že výsledná rostlina bude mít totožné vlastnosti, jako rostlina matečná. Samostatný článek o metodě vzdušného hřížení včetně návodu a fotografií naleznete zde. Pokud byste se chtěli podívat na video, na youtube naleznete spousty videí pod názvem air layering, marcotting, atd.
Pěstování moruší ze semínek
![]() |
semenáčky moruše |