Jak řízkovat morušovník a jak vypěstovat moruši ze semínka


Řízkování moruše je nejlepší způsob množení, když chceme, aby si rostlina zachovala stejné vlastnosti a kvality, jako má matečná rostlina. Řízkování je ideální způsob, pokud si chceme namnožit oblíbený druh nebo třeba kvalitně plodící odrůdu. Můžeme však také zkusit zasadit semínka moruše, a tím nám vznikne rostlina s odlišnými vlastnostmi. V tomto článku si řekneme, jaké způsoby množení moruše jsou nejlepší a jak na to.



Letní řízkování polovyzrálými řízky


polodřevitý řízek moruše
Polovyzrálé - letní řízky moruše odebíráme během června až července, kdy už je letošní obrost dostatečně silný a není příliš zdřevnatělý. Pokud například v červnu/červenci prosvětlujeme korunu a odstřiháváme nevhodně rostoucí obrost, máme dostatek materiálu k přípravě řízků. Obzvláště u mladých stromů jsou letorosty dlouhé a tak můžeme z jednoho letorostu vytvořit několik řízků, ideálně z jejich spodní silnější části. U starších stromů si vybíráme rovné letorosty zhruba o tloušťce tužky.

Jednotlivé řízky si přiravujeme tak, aby měl každý 4 očka (pupeny). Budou tak asi 15-30 cm dlouhé. Řízek seřízneme vodorovně přímo pod spodním očkem, a na vrchní straně ponecháme jedno očko s listem, který zakrátíme o polovinu (nebude se příliš odpařovat vlhkost). Spodní část namočíme do kořenového stimulátoru a zasadíme jej do hlubšího květináče s propustným substrátem tak, aby byla tři spodní očka v substrátu. Květináč zalijeme, necháme okapat a zakryjeme jej igelitovým sáčkem, aby se neodpařovala vlhkost. Další možností namísto igelitových sáčků je umístit květináče do hlubokého čirého plastového kontejneru s víkem.

Květináče či kontejner umístíme na stinné místo, třeba na zastíněný balkón. V kontejneru se udrží ideální vlhkost, jen musíme dát pozor, aby nezačly řízky zahnívat. Zhruba po 2 až 4 týdnech už se mohou objevit nové lístky a my můžeme opatrně zkusit, zda jsou řízky zakořeněné. Opatrně za řízek zatáhneme a pokud se zdá, že "vzdoruje", měl by mít již drobné kořínky. Rostlinu ponecháme v květináči během vegetační sezóny, zaléváme ji a na konečné místo ji vysadíme na podzim, to už by měla mít dostatečný kořenový systém a bez problémů se ujme.


Podzimní/zimní řízkování dřevitými řízky

 

Zimní, tzv. dřevité řízky odebíráme v době vegetačního klidu. Ideální je doba po shození listů či před vyrašením pupenů (březen). Vybíráme letorosty z předešlé vegetační sezóny, které jsou dostatečně silné a vyzrálé a jsou o tloušťce tužky. Řízky by měly mít 4 očka, seříznuté vodorovně přímo pod spodním očkem a šikmo nad vrcholovým očkem. Pokud řízků odebíráme více, takovéto rozlišení se nám hodí, protože víme, která je spodní a která je vrchní část. Spodní část můžeme namočit do kořenového stimulátoru, který urychlí vytvoření kalusu a následnou tvorbu kořenů.

Takto připravené řízky zasadíme do květináčů s propustným substrátem (50% perlit + 50% běžný substrát) tak, aby byly spodní tři očka pod substrátem, květináč zalijeme a umístíme do světlé bezmrazé místnosti nebo do skleníku a průběžně kontrolujeme, aby nám substrát nevyschl. Pokud se rostlina na jaře olistí, je to signál, že si vytváří kořenový systém. Po posledních jarních  mrazících ji můžeme vynést ven, avšak ne na přímé slunce - rostlinu umístíme např. do polostínu, aby si postupně zvykala na sluneční paprsky a na podzim ji můžeme vysadit na konečné stanoviště.

Řízky můžeme vysadit přímo ven na chráněné místo do záhonu, který zryjeme a přidáme do něj trochu zahradního kompostu a případně písku, pokud máme těžkou jílovitou půdu. Řízky zasadíme tak, aby byly spodní tři očka pod zemí a vrchní očko (se šikmým řezem) nám vykukovalo. Záhon zalijeme. Během mrazů záhon přihrneme chvojím. Na jaře by se měly řízky olistit, avšak ponecháme je během nové vegetační sezóny na místě a na podzim po shození listů je opatrně vyryjeme a vysadíme na konečné místo.


Řízkování dřevitými řízky můžeme použít pro tyto ovocné keře/dřeviny, popínavé rostliny či stromy: 

černý, červený nebo bílý rybíz, angrešt, josta, moruše, fík, réva, zimolez, roubinec, jasmín, abélie, dřín, komule (motýlí keř), pámelník, kalina, růže, zlatice (zlatý déšť), topol, platan, vrba.


Jak vypěstovat moruši ze semínka

 

Mulberry seedlings
semenáčky moruše
Množení rostlin semeny je tzv. generativní způsob, při čemž se nezachovávají původní vlastnosti rostliny. V létě si můžete zasadit semínka zralých moruší, které jste si právě natrhali. Jak semínka získat? Zralé moruše rozmělněte prsty v misce s vodou, aby se semínka oddělila od dužiny. Jsou žlutá až oranžová. Semínka, která klesnou na dno misky vám vyklíčí, naopak ta, která plavou na hladině můžete vylít - jsou prázdná a nevzejdou. Semínka sázejte (ideálně pinzetou - je to osvědčené) do předem zalitých sadbovačů pár milimetrů pod povrch substrátu. Ten by měl být dobře propustný. Pokud je venku teplo, můžete nechat květináče klíčit venku na přímém slunci. Je však nutné je denně zalévat. Pokud je venku chladno, umístěte je do teplé a světlé místnosti. Po 7-14 dnech by měla semínka začít klíčit. Jakmile se objeví pravé listy (ty zubaté na obrázku), můžete rostlinu opatrně přesadit tak, že opatrně uchopíte semenáček za list a zespoda jej vytlačíte prstem i s kořenovým balem směrem ven ze sadbovače. Rostlinky přesaďte do větších květináčů a ponechte je na teplém a světlém místě nebo je můžete rovnou zasaďte ven do chráněného záhonu. Nezapomeňte na zálivku. Zde přečkají zimu a na jaře je můžete zasadit na konečné stanoviště. Moruše ze semínka vám začne plodit asi za 5 až 7 let. Semenáče jsou vhodné k roubování či např. k vytvoření živého plotu.


Proč semínka moruše neklíčí?

 

Možná není správná doba. Semínka moruše zasaďte až na jaře. V zimě klíčí velmi špatně a ikdyž byste si chtěli rostlinku předpěstovat, nevyplatí se to. Z vlastní zkušenosti vím, že semínka nejlépe klíčí, když už je venku nebo ve skleníku alespoň 20°C.