Řízkování a roubování ovocných stromů je způsob vegetativního množení, který používáme, aby si rostlina zachovala stejné vlastnosti a kvality, jako má matečná rostlina. Můžeme si tak namnožit oblíbený druh nebo kvalitně plodící odrůdu. Dalším nepříliš známým způsobem vegetativního množení rostlin a v případě moruší velmi úspěšným, je vzdušné hřížení. Můžeme však také zkusit zasadit semínka moruše a tím nám vznikne rostlina s odlišnými vlastnostmi - semenáč, který můžeme později naroubovat nějakou kvalitnější odrůdou moruše. V tomto článku se s vámi podělím o úspěšné způsoby množení moruší, které mám vyzkoušené.
Roubování moruší
Roubování moruší se mi osobně ukázalo jako nejúčinnější metoda množení těchto ovocných stromů. Protože roubuji stromy na vlastní zahradě, čerstvé rouby ustřihnu a ihned je roubuji na podnože, bez jakékoliv časové ztráty. Chápu, že ne každý má tuto možnost. Mám ale také tu zkušenost, kdy jsem měnil rouby s českým pěstitelem a rouby byly několik dní v přepravě, pak jsem je uskladnil v lednici a následné roubování bylo také úspěšné.
Na roubování moruší potřebujeme:podnož - semenáč moruše bílé nebo řízkovanec, hříženecčerstvé roubyroubovací nůžroubovací páskuostré zahradnické nůžkyštěpařský vosk
Podnož by měla být dostatečně silná, průměr kmínku by měl být alespoň 1 cm. Můžeme samozřejmě použít i silnější kmínek/kmen už staršího, zapěstovaného stromku. Můžeme si také naroubovat několik druhů moruše na jednu podnož.
Ideální doba pro sběr roubů a samotné roubování je březen až polovina dubna, než začne moruše rašit. Rouby lze odebírat i během vegetačního klidu, kdy už má rostlina shozené listy. V tomto případě je nutné rouby uskladnit např. ve vlhkém písku v tmavé studené místnosti nebo v igelitovém sáčku v lednici. Rouby tak přečkají až do března, kdy je ideální moruše roubovat. Osobně doporučuji rouby odebírat až těsně před roubováním, měl jsem takto nejlepší výsledky. Rouby by měly mít alespoň 2, maximálně tři očka (pupeny).
Moruši můžeme roubovat několika způsoby. Já osobně jsem úspěšně vyzkoušel roubování za kůru a roubování do rozštěpu.
Roubování za kůru se používá v případě, kdy je roub tenčí než samotná podnož. Tento způsob můžeme použít i v případě, že je podnož již starší, např. chceme-li přeroubovat poškozený nebo již zapěstovaný strom, kde se ukázalo, že nám nevyhovuje odrůda. V tomto případě se doporučuje roubování načasovat na období, kdy už proudí míza, tzn. zhruba od 15. dubna. Při roubování za kůru roub seřízneme šikmým řezem na protější straně spodního pupenu. Tento řez by měl mít alespoň 2 centimetry. Na řeznou ránu nikdy nesaháme. Na podnoži si vybereme místo pro roubování - minimálně 10 cm nad kořeny. Roubovat můžeme i výše. Toto místo by mělo být hladké, rovné, bez viditelných kazů na kůře stromku. Kolmým řezem/střihem odstraníme vše nad vybraným místem podnože pro roubování - tzn. pokud už má podnož či nevhodná odrůda zapěstovanou korunu, vše odstřihneme. Na podnoži vytvoříme roubovacím nožem svislý zářez v kůře od vrchní části směrem ke kořenům v délce minimálně 2 cm. Nožem opatrně odchlípneme kůru a světle zelené pletivo po obou stranách zářezu tak, abychom do něj mohli roub zasunout. Spodní pupen roubu nám tak bude vykukovat ze zářezu v kůře. Roub nezasouváme příliš hluboko. Když se podíváme na jeho zadní stranu, v místě kde byl seříznutý, měla by seříznutá část vykukovat několik milimetrů nad podnoží. Kůru přitiskneme a pevně omotáme roubovací páskou. Začneme pod roubem a postupujeme až k řezu na podnoži, který také omotáme. Můžeme použít štěpařský vosk k zamazání skulinek, aby se dovnitř nedostala voda, nečistoty, atd. Během vegetační sezóny by měl roub obrazit. Výhony necháme volně růst a řez provádíme až v dalších letech.
Roubování do rozštěpu používáme v případě, kdy je podnož stejně silná jako roub, ale můžeme ji také využít v případě, kdy je podnož silnější, starší nebo když chceme naroubovat více roubů najednou. Roub seřízneme v jeho spodní části dvěma protilehlými svislými řezy do tvaru písmene V. Na podnoži si vybereme místo pro roubování. Můžeme si vybrat vhodnou větev nebo samotný kmen, které zastřihneme kolmo. Zde vytvoříme příčný zářez ve středu větve/kmene, zářez by měl být asi stejně dlouhý jako je délka seříznuté části roubu. Pokud je roub stejně silný jako je podnož, nožem opatrně otevřeme zářez a roub do něj vložíme tak, aby kůra roubu lícovala s kůrou podnože. Rouby nezasouváme úplně nadoraz. Pokud je podnož silnější, můžeme do zářezu zasunout dva rouby. Každý do jedné strany zářezu. Důležité je, aby se pletivo roubu a podnože dotýkalo. Vše nakonec pevně omotáme roubovací páskou a začistíme štěpařským voskem. Během vegetační sezóny by měl roub obrazit. Výhony necháme volně růst a řez provádíme až v dalších letech.
Roubování za kůru se používá v případě, kdy je roub tenčí než samotná podnož. Tento způsob můžeme použít i v případě, že je podnož již starší, např. chceme-li přeroubovat poškozený nebo již zapěstovaný strom, kde se ukázalo, že nám nevyhovuje odrůda. V tomto případě se doporučuje roubování načasovat na období, kdy už proudí míza, tzn. zhruba od 15. dubna. Při roubování za kůru roub seřízneme šikmým řezem na protější straně spodního pupenu. Tento řez by měl mít alespoň 2 centimetry. Na řeznou ránu nikdy nesaháme. Na podnoži si vybereme místo pro roubování - minimálně 10 cm nad kořeny. Roubovat můžeme i výše. Toto místo by mělo být hladké, rovné, bez viditelných kazů na kůře stromku. Kolmým řezem/střihem odstraníme vše nad vybraným místem podnože pro roubování - tzn. pokud už má podnož či nevhodná odrůda zapěstovanou korunu, vše odstřihneme. Na podnoži vytvoříme roubovacím nožem svislý zářez v kůře od vrchní části směrem ke kořenům v délce minimálně 2 cm. Nožem opatrně odchlípneme kůru a světle zelené pletivo po obou stranách zářezu tak, abychom do něj mohli roub zasunout. Spodní pupen roubu nám tak bude vykukovat ze zářezu v kůře. Roub nezasouváme příliš hluboko. Když se podíváme na jeho zadní stranu, v místě kde byl seříznutý, měla by seříznutá část vykukovat několik milimetrů nad podnoží. Kůru přitiskneme a pevně omotáme roubovací páskou. Začneme pod roubem a postupujeme až k řezu na podnoži, který také omotáme. Můžeme použít štěpařský vosk k zamazání skulinek, aby se dovnitř nedostala voda, nečistoty, atd. Během vegetační sezóny by měl roub obrazit. Výhony necháme volně růst a řez provádíme až v dalších letech.
Pěstování moruší ze semen
Množení rostlin semeny je tzv. generativní způsob, používá se v ovocnářství hlavně kvůli pěstování podnoží pro roubování. Ze semínka vám vyroste kříženec, rostlina nebude mít stejné vlastnosti jako měla matečná rostlina, ze které jste získali semena. V létě si můžete zasadit semínka ze zralých moruší, které jste si právě natrhali.
Zralé moruše rozmělněte prsty v misce s vodou, aby se semínka oddělila od dužiny. Jsou žlutá až oranžová. Pokud některá semínka klesnou na dno misky, jsou to přesně ta, která vyklíčí. Ta, která plavou na hladině jsou prázdná a nevzejdou.
 |
| semenáčky moruše |
Semínka vysejte do předem zalitých sadbovačů pár milimetrů pod povrch substrátu, ideálně pinzetou (osobně se mi to osvědčilo, protože semínka jsou drobná). Povrch substrátu pak lehce přitlačte. Substrát by měl být dobře propustný. Pokud už je venku teplo, můžete nechat semínka v sadbovačích klíčit venku na přímém slunci. Je však nutné je denně zalévat. Pokud je venku chladno, umístěte je do teplé a světlé místnosti. Po 7-14 dnech by měla semínka vyklíčit. Jakmile se objeví pravé listy (ty zubaté na obrázku), můžete rostlinu opatrně přepikýrovat - přesadit do větších květináčů či rovnou do země. Nezapomeňte na zálivku. Moruše vypěstovaná ze semínka vám začne plodit asi za 4 až 7 let, ovšem kvalita i vlastnosti plodů budou nejspíš překvapením. Semenáče jsou vhodné k roubování či k vytvoření živého plotu.
Proč semínka moruše neklíčí?
Pak-li že jste semínka otestovali a jsou "plná", a přesto nevyklíčila, možná nebyla ta správná doba. Semínka moruše zasaďte až na jaře. V zimě klíčí velmi špatně a i když byste si chtěli rostlinku předpěstovat, nevyplatí se to. Z vlastní zkušenosti vím, že semínka nejlépe klíčí, když už je venku nebo ve skleníku alespoň 20°C.
Letní řízkování polovyzrálými řízky
 |
| polodřevitý řízek moruše |
Jednotlivé řízky si zakrátíme na 4 očka (pupeny). Budou tak asi 15-25 cm dlouhé. Řízek seřízneme vodorovně přímo pod spodním očkem, a můžeme také nožem seškrábnout kůru až na zelené pletivo. Na vrchní straně řízku ponecháme jedno očko s listem, který zakrátíme o polovinu (nebude se příliš odpařovat vlhkost). Spodní část namočíme do kořenového stimulátoru a zasadíme jej do hlubšího květináče s propustným substrátem tak, aby byla tři spodní očka v substrátu. Květináč zalijeme, necháme okapat a zakryjeme jej igelitovým sáčkem, aby se neodpařovala vlhkost. Další možností namísto igelitových sáčků je umístit květináče do hlubokého čirého plastového kontejneru s víkem.
Květináče či kontejner umístíme na stinné místo, třeba na zastíněný balkón. V kontejneru se udrží ideální vlhkost, jen musíme dát pozor, aby řízky nezahnívaly. Zhruba po 2 až 4 týdnech už se mohou objevit nové lístky a my můžeme opatrně zkusit, zda jsou řízky zakořeněné. Opatrně za řízek zatáhneme a pokud se zdá, že "vzdoruje", měl by mít již drobné kořínky. Rostlinu necháme v květináči během vegetační sezóny, zaléváme ji a na konečné místo ji vysadíme až na podzim, to už by měla mít dostatečný kořenový systém a bez problémů se ujme.
Vzdušné hřížení - účinná metoda množení moruší
Vzdušné hřížení je další velmi účinnou metodou, kterou jsem vyzkoušel během svých nesčetných pokusů namnožit si své oblíbené moruše. Nejen, že úspěšnost byla vždy velmi vysoká, navíc máte 100% jistotu, že výsledná rostlina bude mít totožné vlastnosti, jako rostlina matečná. Samostatný článek o metodě vzdušného hřížení včetně návodu a fotografií naleznete zde. Pokud byste se chtěli podívat na video, na YouTube naleznete spousty videí pod názvem air layering, marcotting, atd.
Podzimní/zimní řízkování dřevitými řízky
Zimní, tzv. dřevité řízky odebíráme v době vegetačního klidu. Ideální je doba po shození listů či před vyrašením pupenů (březen). Vybíráme letorosty z předešlé vegetační sezóny, které jsou dostatečně silné a vyzrálé a jsou o tloušťce tužky. Řízky by měly mít 4 očka, seříznuté vodorovně přímo pod spodním očkem a šikmo nad vrcholovým očkem. Pokud řízků odebíráme více, takovéto rozlišení se nám hodí, protože víme, která je spodní a která je vrchní část. Spodní část můžeme namočit do kořenového stimulátoru, který urychlí vytvoření kalusu a následnou tvorbu kořenů.Takto připravené řízky zasadíme do květináčů s propustným substrátem (50% perlit + 50% běžný substrát) tak, aby byly spodní tři očka pod substrátem, květináč zalijeme a umístíme do světlé bezmrazé místnosti nebo do skleníku a průběžně kontrolujeme, aby nám substrát nevyschl. Pokud se rostlina na jaře olistí, je to signál, že si vytváří kořenový systém. Po posledních jarních mrazících ji můžeme vynést ven, avšak ne na přímé slunce - rostlinu umístíme např. do polostínu, aby si postupně zvykala na sluneční paprsky a na podzim ji můžeme vysadit na konečné stanoviště.
Řízky můžeme vysadit přímo ven na chráněné místo do záhonu, který zryjeme a přidáme do něj trochu zahradního kompostu a případně písku, pokud máme těžkou jílovitou půdu. Řízky zasadíme tak, aby byly spodní tři očka pod zemí a vrchní očko (se šikmým řezem) nám vykukovalo. Záhon zalijeme. Během mrazů záhon přihrneme chvojím. Na jaře by se měly řízky olistit, avšak ponecháme je během nové vegetační sezóny na místě a na podzim po shození listů je opatrně vyryjeme a vysadíme na konečné místo.
Řízkování dřevitými řízky můžeme použít pro tyto ovocné keře/dřeviny, popínavé rostliny či stromy: černý, červený nebo bílý rybíz, angrešt, josta, moruše, fík, réva, zimolez, roubinec, jasmín, abélie, dřín, komule (motýlí keř), pámelník, kalina, růže, zlatice (zlatý déšť), topol, platan, vrba.
