Dřín obecný je naše původní ovocná dřevina, která roste hojně obzvlášť v teplejších oblastech. V Českém středohoří je tudíž velmi rozšířená. Tento keř kvete brzy z jara drobnými žlutými květy. Jeho plody, zvané "dřínky" zrají na konci léta a jsou jedlé. Dřín obecný je v ČR zákonem chráněný, patří mezi ohrožené druhy a tak jej ve volné přírodě nepoškozujte. Dřín si můžete koupit v zahradnictví, ovšem v tomto článku se dozvíte jak si vypěstovat dřín ze semínka nebo jak dřín namnožit pomocí řízků.
Dřín je u nás zastoupen četnou "rodinou" svíd, dřínů a podobně. Nás zajímá Dřín obecný (Cornus mas), někdy nazývaný také Dřín jarní. Kvete časně z jara a stává se tak cennou potravou včel. Nažloutlé pupeny začínají rozkvétat
během února a března v drobné žluté květy. Až během dubna začínají teprve rašit
listy, které jsou na líci sytě zelené a na rubu světlé. Během
srpna až září dozrávají 1-3cm velké peckovice, které jsou tvarem podobné olivám. Mají červenou až karmínovou barvu a jejich chuť
je sladkokyselá, natrpklá, aromatická a výrazně osvěžující.
 |
| kvetoucí Dřín v Anglii |
Na některých webech se nesprávně uvádí, že sběr dřínků by se měl
provádět až po prvních mrazících, kdy ovoce zesládne. Je to omyl. Dřínky
můžete sbírat už když dostávají červenou barvu. Jak zrají, postupně tmavnou a padají na zem a tak je pravděpodobné,
že pokud budete čekat až na příchod prvních mrazíků, nenajdete na stromě
již žádné ovoce.
Jak řízkovat dřín obecný
Dřín je možné množit bylinnými i polodřevitými řízky. Ideální dobou pro sběr bylinných řízků je červen. Zajímají nás letošní výhonky, které jsou čerstvé a nezdřevnatělé. Řízky by měly být 15 - 20 cm dlouhé. Spodní polovinu řízků zbavíme listů, ošetříme kořenovým stimulátorem a zasadíme do propustného předem zalitého substrátu, který by měl být ve složení: zahradnický kompost, písek, perlit - v poměru 1:1:1. Květináč zakryjeme fólií nebo plastovou či skleněnou lahví a umístíme jej na teplé, stinné místo. Přímé slunce by mohlo řízky spálit a pokud bychom dali květináč do prostor, kde je teplota příliš nízká, začaly by řízky uhnívat. Ideální je teplota 21 stupňů Celsia a vnitřek lahve nebo fólie by měl být zarosený. Pokud bude rostlina vytvářet nové listy, je velmi pravděpodobné, že úspěšně zakořeňuje. Takový výpěstek můžeme následující jaro vysadit na konečné stanoviště. V měsíci lednu můžeme odebrat polodřevité řízky z loňských letorostů. Opět by měly být 15 - 20 cm dlouhé a kromě odebrání listů postupujeme stejně jako ve výše uvedeném případě.
Dřínky - plody dřínu obecného
